Žijeme v nejkrásnějším městě na světě. Křivolaké středověké uličky, historické zahrady, živé bulváry ve čtvrtích ze začátku minulého století i příjemné parky na sídlištích. To vše je náš společný „obývák“, kde se můžeme setkávat, procházet se, obědvat, sportovat. V minulosti se však veřejný prostor buď zanedbával, anebo se s ním kšeftovalo – dědictvím jsou tisíce billboardů, nevkusné stánky s turistickým kýčem, chodníky jako překážkové dráhy pro chodce. Budu dál bojovat proti všem, kdo chtějí veřejný prostor v našem městě uzurpovat. Chci Prahu jako město, na které jsme pyšní. Město, kde veřejný prostor patří nám všem, a ne pouze hrstce vyvolených.
KRISTÝNA DRÁPALOVÁ
Náš plán pro veřejný prostor
Veřejný prostor je něco, co nás spojuje: všichni se v něm pohybujeme, potkáváme a trávíme v něm volný čas. Ulice, náměstí a parky jsou takový náš společný obývák. Tam, kde je kvalitní veřejný prostor, tráví lidé rádi čas venku a společně – a v takových místech se dobře žije. Proto nám na podobě ulic a náměstí velmi záleží.
Chceme veřejný prostor, který je pro všechny. Chodníky mají být pohodlné pro ty, co chodí o holi, i pro ty, kteří vozí kočárek. Ulice i parky mají být čisté a bezpečné, aby se nikdo nemusel bát lehnout si jen tak do trávy nebo nechat děti běhat po hřišti. Prostor, v němž žijeme, by také měl dobře vypadat: když je zanesený reklamou, zanedbaný a neudržovaný, lidé se v něm raději nechtějí zdržovat, což vede jen k jeho dalšímu úpadku.
Praha má za sebou dlouhé období, kdy se na význam veřejných prostranství zapomínalo. Ulice a náměstí byly zkrátka tím, co zbylo mezi domy. Do toho prostoru se pak musely vměstnat pruhy pro auta, parkovací stání, lampy, sloupy s trakčním vedením, značky, zábradlí a skříně s technickou infrastrukturou. Když ještě pár metrů zbylo, maximálně se na ně bez rozmyslu vysel trávník. V posledních letech se situace naštěstí mění k lepšímu, ale máme před sebou ještě spoustu práce. Je potřeba změnit perspektivu: když jde o veřejná prostranství, na prvním místě má být to, aby sloužila lidem a jejich potřebám.
S veřejným prostorem se v Praze také dlouhou dobu kšeftovalo. Ne, že by bylo nutně špatné používat veřejný prostor i k podnikání – pár stolků se židlemi před kavárnou nebo stánek s květinami nikomu neuškodí. Politici v Praze ale nakládání s veřejným prostorem dlouho brali za špatný konec. Městské pozemky se pronajímaly společnostem, které na nich za minimální poplatek postavily billboardy. V nejcennějších částech historického centra stály nekoncepčně desítky stánků s trdelníky, jízdenkami na turistické autobusy nebo nejrůznějšími cetkami. A někteří vykutálení podnikatelé si s tichým souhlasem politiků postavili přímo na Královské cestě restaurační zahrádky, které ve skutečnosti připomínají spíš malé domky.
Veřejný prostor se v mnoha částech Prahy proměnil spíš v místo soukromého byznysu. Ukončit všechny prapodivné smlouvy a dotáhnout spory o odstranění stánků či billboardů je práce, která nám zabere roky. Ale přesto ji chceme dotáhnout. Protože to, jak vypadá veřejný prostor, je vizitkou celé naší společnosti.
Proměníme zanedbaná zákoutí
Praha má stále obrovské množství míst, na která se léta nesáhlo a pro své okolí jsou ostudou. Na zaplivané kouty, zanedbané parčíky nebo temné podchody už jsme si s povzdechnutím zvykli, přitom jdou ale proměnit k nepoznání. Zkusili jsme to třeba na Vltavské, kde komplex podchodů po vytvoření klasických přechodů na povrchu ztratil svůj původní účel a stalo se z něj opravdu nehostinné místo. Proměnili jsme ho ve skatepark s hřištěm na basketbal a boulderingovou stěnou a stejně to chceme udělat s dalšími místy po celé Praze. Pracujeme třeba na proměně tramvajové smyčky na Dlabačově, křižovatky u Bulhara nebo třeba vozovny Orionka. Neodepíšeme žádné zákoutí a jednomu po druhém dáme nový život.
V místě opuštěné železniční trati ve Vršovicích otevřeme park
Po téměř 150 letech přestaly díky modernizaci a přeložce železnice jezdit vlaky na původní trati mezi Vršovicemi a Strašnicemi. Opuštěná železnice byla skvělou příležitostí pro vznik nového parku a stezky a takový projekt jsme hned připravili. Inspirovali jsme se newyorskou High Line nebo tratí v Holandsku a již máme hotový projekt Vršovické drážní promenády, který zrealizujeme. Vzniknou tu místa na pikniky, prostor pro cyklisty a bruslaře napojený na další cyklostezky i pro procházky pod vzrostlými stromy. Na jedinečné promenádě na nás k tomu dýchne železniční genius loci, protože využijeme původní části kolejiště, osvětlovací věže nebo návěstidla. Zachováme také třeba nádherný nýtovaný most z roku 1918.
Horní část Václavského náměstí změníme ve výkladní skříň
Za první funkční období jsme dotáhli rekonstrukci spodní poloviny Václavského náměstí, v druhém zvládneme tu horní. Chceme, aby se Pražané mohli brzy po opraveném Václaváku svézt tramvají – právě tramvaje propojí hlavní pražské náměstí s Vinohrady, od nichž ho nyní odřezává magistrála. Vytvoříme také důstojný veřejný prostor s dvojitým stromořadím, kde se bude příjemně posedávat i korzovat.
Postaráme se o park před hlavním nádražím
Park před hlavním nádražím nepatří mezi lokality, které by Pražané měli dvakrát rádi. Chceme to změnit a z Vrchlického sadů udělat místo, které v návštěvnících po příjezdu do Prahy zanechá dobrý dojem a jež bude místním sloužit jako vítaná zelená oáza uprostřed města. Přivedeme tramvajovou trať až před budovu nádraží a vytvoříme tak nové komfortní propojení nádraží s Václavským náměstím.
Pro Pražany dobudujeme Hradební korzo
Jedna ze stěžejních pražských promenád vede po trase zaniklých hradeb, které oddělovaly Staré a Nové Město pražské – od dnešního Národního divadla přes ulici 28. října, Příkopy až na konec Revoluční. Praha zde již dlouho plánuje vybudovat „Hradební korzo“ – revitalizovat zdejší veřejná prostranství, aby získala takovou úroveň, jakou si jako jedna z nejvýznamnějších pěších tras v historickém centru zaslouží. Zajistíme, aby se tento nápad dotáhl a Pražané se mohli po opravených ulicích s novým stromořadím již brzy procházet.
Zasadíme se o záchranu nádraží Vyšehrad
Tristní stav stále chátrajícího nádraží Vyšehrad dělá vrásky každému, komu záleží na pražských památkách. Budeme proto podporovat jakékoli kroky, které povedou k záchraně nádraží. Ideálním řešením by bylo, kdyby od současného majitele převzal nádraží nový investor, který by budovu opravil; takové investory budeme aktivně hledat a poskytovat jim maximální podporu – Praha se může kupříkladu postarat o revitalizaci okolních veřejných prostranství, která jsou v majetku města. Pokud se nenajde vhodný investor, budeme podporovat vyvlastnění památkově cenné budovy z rukou současného majitele, který ji přivedl do zoufalého stavu.
Kultivovaná Praha
k odstraňování podporu. S odstraňováním nelegální reklamy jsme začali hned a dotáhneme to. Díky naší aktivitě zmizely řádově stovky reklamních ploch či plachet. Prahu vyčistíme od všech billboardů, které nemají platné povolení. Vytvoříme také veřejnou databázi, kde si každý Pražan bude moci prohlédnout, který z billboardů má platné povolení a který ne.
Očistíme krásné domy od reklamních plachet
Reklama je tvrdý byznys. A někteří v něm nehrají podle pravidel. To je případ firem, které po Praze rozmísťují reklamní plachty, i když na velké části území jsme je vloni zakázali. A protože město není diktatura, nemůže jen tak přijít a plachty odřezat – musíme čekat na výsledky dlouhých úředních sporů. Proto potřebujeme čas, abychom očistu od plachet mohli dokončit a být zase na naše město o něco více hrdí.
Omezíme počet billboardů, a přesto na tom Praha vydělá
Billboardy na městských pozemcích? Jen tam, kde nikomu nevadí – a pokud na nich Praha dobře vydělá. Zajistíme městu dvojnásobné příjmy z reklamy, i když počet billboardů snížíme na třetinu. Dnes jsou příjmy města ze všech billboardů zoufale nízké. Máme připravený plán, jak se nevýhodné reklamy zbavit. Na městských pozemcích by mělo být jen minimum reklamních ploch, a to na dobře vybraných místech a pronajatých za pro město výhodných podmínek.
Odstraníme nelegální reklamu
V Praze je něco kolem 4000 billboardů. Podle našich analýz jich až 60 % nemá v pořádku povolení. Dlouho se s tím nic nedělo, protože jsou úředníci stavebních úřadů zahlcení jinou prací anebo necítili.
Vrátíme důstojnost historickému centru
Ačkoli se podoba historického centra pomalu zlepšuje, ještě je tu spoustu práce. Vytvořili jsme Manuál pro kultivovanou Prahu, který říká, jak by měly vypadat reklamy obchodů v centru. Schválili jsme taky novou podobu předzahrádek, které tady v některých místech zabíraly i třetinu ulice a blikaly všemi barvami. Jsme ale uprostřed práce – je potřeba dotáhnout soudní spory, jednat s majiteli nemovitostí o řešení reklamy v jejich objektu a šlapat na paty všem vychytralcům, kteří vymýšlejí stále nové turistické pasti.
Budeme řešit ulice z pohledu celku
V pražských ulicích a na náměstích často nic nechybí, ale mnoho toho přebývá – vedle sloupu s trakčním vedením stojí lampa, vedle lampy sloupek s dopravní značkou, hned za tím zábradlí a skříň s technickou infrastrukturou. Objektů je zbytečně moc. Vše by se dalo řešit úsporněji a elegantněji, kdyby se nad tím někdo zamyslel z pohledu celku. Nad každou městskou investicí je třeba bdít a odchytávat i zdánlivé drobnosti, jako jsou zbytečné sloupky či zábradlí. A to je to, co do péče o veřejný prostor přinášíme – starost o to, aby to celé dohromady dávalo smysl. Dbáme na to, aby se jednotlivé složky města mezi sebou domluvily a úpravy veřejných prostranství či umístění nových objektů zkoordinovaly.
Osvětlíme tmavá místa
Chceme, aby se v Praze každý cítil bezpečně. Ve městě je ale řada míst, kudy se lidé – a zejména ženy – v noci bojí chodit. Nejde jen o málo frekventovaná místa někde na okraji Prahy, ale i o úplně běžné trasy, třeba cestu skrz park ze samoobsluhy na sídlišti, podchod z metra na zastávku autobusu či tramvaje nebo chůze pár minut pěšky od parkovacího domu. V mnoha případech způsobuje pocit ohrožení hlavně nedostatečné osvětlení. Proto uděláme analýzu podobných problematických míst a posílíme osvětlení tam, kde je to potřeba.
Postaráme se o pohodlnou chůzi po městě
Na tom, jak vypadají naše města, se do velké míry podílí povrchy chodníků a náměstí. Jinak působí ulice s pražskou mozaikovou či kamennou dlažbou a jinak ulice v asfaltu či zámkové dlažbě. Na povrchu ulice pak nejenom závisí, jestli se vám po ní příjemně a pohodlně chodí, ale souvisí s ním také hlučnost ulice. Povrchy jsou důležité i pro klima – některé umožňují vsakování vody a po jiných jen steče do kanálu. Proto chceme přijít s promyšlenou koncepcí, jaké povrchy pro ulice a náměstí volit. Historickou dlažbu budeme pečlivě chránit, ale zároveň budeme prosazovat takové úpravy, aby se po ní snáze chodilo a postupně mizely nejrůznější bariéry. A také do Prahy přineseme úplně nové druhy dláždění: třeba elegantní betonovou dlažbu, která hravě vsákne a uchová vláhu, nebo nejrůznější druhy tichého asfaltu pro frekventované ulice.
Rozšíříme veřejně přístupné toalety
Záleží nám na tom, aby nikdo nemusel při pohybu po městě zažívat zbytečně nepříjemné situace. Mezi ně patří i možnost odskočit si, která je důležitá třeba pro rodiče s dětmi, seniory, těhotné ženy nebo lidi s postižením. Rozšíříme proto síť veřejně přístupných toalet včetně těch bezbariérových ve veřejných budovách nebo třeba v kavárnách, jako se nám to už podařilo v Praze 7, a zasadíme se o čistotu oficiálních veřejných toalet. Toalety stejně jako možnost natočit si pitnou vodu rozšíříme také v parcích a na dětských hřištích.
Pražská tržnice a VýstavištěRozšíříme veřejně přístupné toalety
Budeme pokračovat v opravách Pražské tržnice a jejím udržitelném rozvoji
Za našeho působení město vyhrálo dlouholeté soudní spory s bývalým nájemcem, který tržnici nechával chátrat, a vrátili jsme ji Pražanům. Budeme pokračovat v rekonstrukci budov a zrealizujeme úpravu veřejných prostranství podle vítězného návrhu mezinárodní architektonické soutěže, kterou jsme vypsali v loňském roce. Zazeleníme tržnici, zasadíme se, aby unikátní veřejné prostory nabízely příjemná místa pro odpočinek a trávení volného času. Nechali jsme zpracovat koncepční materiály k dlouhodobému udržitelnému rozvoji areálu a postupujeme podle jejich doporučení. Založili jsme novou organizační strukturu správy tržnice, alokovali jsme lidi a zajistili projekty, které rozjedou její stavební, společenský a obchodní rozvoj. Tržnici chceme rekonstruovat za plného provozu, aby stále nabízela Pražanům své služby. Zachováme přitom jedinečnost památkově chráněného areálu s výrazným geniem loci.
Vytvoříme z Pražské tržnice živé centrum gastronomie, nákupů a kultury
Budeme pokračovat v transformaci areálu v živé místo kultury, gastronomie, nákupů. Jde nám o rozšíření nabídky v Pražské tržnici pro všechny Pražany bez ohledu na výši příjmů i věku o další podniky s gastronomií, bary, oblíbené venkovní zahrádky a pořádání sezónních trhů. Oživení veřejných prostor zajistíme i častějším konáním kulturních akcí a gastronomických festivalů pod širým nebem. Zachováme přitom osvědčené a oblíbené provozy, jako jsou prodej ovoce a zeleniny v Hale 22. Pro zájemce z řad drobných podnikatelů a živnostníků nabídneme nové prostory (formou otevřených výběrových řízení), které jsou v současnosti nevyužívané. Budeme pokračovat v rozšiřování stávající nabídky kultury o pravidelné akce v nově vyčleněných halách.
Dokončíme rekonstrukci areálu Výstaviště včetně Průmyslového paláce
Výstaviště definitivně potvrdí svou novou tvář jako oblíbené volnočasové místo pro Pražany. Do úspěšného konce dotáhneme námi zahájenou rekonstrukci Průmyslového paláce, kterou naši předchůdci na pražském magistrátu nebyli více než deset let schopni rozjet. Podařilo se nám zabránit demolici legendárního divadla Spirála, které od povodní v roce 2002 chátralo, a dovést do finiše jeho rekonstrukci. Dokončujeme rekonstrukci Křižíkových pavilonů a bývalé restaurace Bohemia, do čtyř let pak budou opraveny všechny zbývající objekty na Výstavišti určené pro kulturu, výstavnictví a gastronomické provozy. Rozjedeme úspěšný program po jejich otevření.
Na Výstavišti rozjedeme projekt nového science parku pro děti, uměleckou oázu věnovanou sochařství i rekonstrukci sportovní zóny
V Praze chybí místo nabízející pro rodiny s dětmi zábavní i poučné místo, které by se hravou formou věnovalo technice a přírodním vědám. Rozjedeme proto ve spolupráci s Planetáriem Praha pro pražské děti projekt jedinečného science parku, jako nabízejí Techmania Plzeň nebo iQLandia Liberec. V areálu Výstaviště působí uznávané umělecké instituce, díky námi iniciované nové spolupráci Galerie HMP a Národního muzea rozjedeme muzejní i tvůrčí oázu věnovanou sochařskému umění. Zrekonstruujeme budovu Lapidária, v níž se v neutěšených podmínkách vystavuje oceňované barokní sochařské umění.
Stávající sportovní zóna Výstaviště potřebuje významnější rozvoj a rekonstrukci na úroveň soudobých sportovních zařízení. Připravíme rekonstrukci bazénu a jeho rozšíření o wellness a aquaparkové atrakce.
Hřbitovy
Hřbitovy jako součást města
Hřbitovy obvykle vnímáme jako místa za vysokou zdí, kam se chodí leda o Dušičkách. Přitom tvoří poměrně velkou část města – asi jako třiadvacet Pražských hradů – a také skrývají velké kulturní hodnoty. Mívají svébytný urbanismus, naleznete tu zajímavou architekturu a sochařsky provedené náhrobky. Proto vznikl manuál Pražské hřbitovy – plán, jak o hřbitovy ve městě pečovat a rozvíjet je. V souladu s ním chceme pražské hřbitovy rozvíjet jako přirozenou součást veřejného prostoru. Nemají být bariérou a slepým místem na mapě města. Je třeba, aby byly dobře prostupné a napojené na okolní čtvrti, dobře spravované a upravené, aby se mohly stát místem klidných procházek i třeba trávení času s knížkou.
Citlivě upravíme Ďáblický hřbitov
Zajistíme důstojnou pietní úpravu Ďáblického hřbitova. Dnešní již nevyhovující stav čestného pohřebiště s hromadnými hroby popravených a umučených politických vězňů a příslušníků II. a III. odboje upravíme v souladu s celonárodním významem tohoto pietního místa. Celkovou úpravu využijeme jako příležitost na příkladech vybraných pohřbených ukázat, jak totalitní režimy zacházejí se svými odpůrci a jejich potomky, aby se místo stalo místem paměti a vyprávění dějin 20. století.
Nenecháme chátrat hrobky slavných předků
Postaráme se o zapomenuté hrobky pražských primátorů a zrekonstruujeme další architektonicky hodnotné funerální objekty, jako je např. kaple rytířů z Alberta na Olšanech od architekta Černého. Dáme nový život zanedbaným a zapomenutým místům na hřbitovech, jako je například dnes nepřístupný hřbitov Na Skalce v Bubenči.