Když jsme v roce 2018 přišli na magistrát, nebyla rozjetá jediná velká dopravní stavba a na stole nebylo jediné stavební povolení. Teď Praha zažívá boom, jaký nepamatuje – stavíme metro D, tři nové tramvajové tratě a nové mosty, konečně máme rozumnou a hlavně realizovatelnou variantu Městského okruhu. Nedopustíme, aby se peníze na investice znovu rozkrádaly a mosty nám padaly na hlavu. Musíme stavět dál – poctivě, koncepčně a koordinovaně.

ADAM SCHEINHERR

Náš plán pro dopravu

Pražané vykonají průměrně tři až čtyři cesty denně – ráno jedou metrem do práce, odpoledne autem na nákup, pak pěšky vyzvedávají děti z kroužků a večer vyrážejí třeba na projížďku na kole nebo na koncert, ze kterého se vracejí noční tramvají. Vzrůstající počet cest je zpráva nejen o aktivním životě Pražanů, ale také o stále kvalitnější dopravě, která pohyb umožňuje a motivuje k němu. Zodpovědné město chápe dopravu jako infrastrukturu, tedy podporu struktuře města, kterou tvoří obytné prostředí, obyvatelé a pestrý život v něm.

Doprava je pohyb po městě. Všechen pohyb. Suverénně nejoblíbenější je veřejná doprava (46 %), kterou průměrně využívá dvakrát více Pražanů než jízdu autem. Skoro třetina cest každý den probíhá pěšky. Přestože je chůze nejpřirozenějším způsobem pohybu, v dopravní politice se na ni často zapomínalo. Autem také potřebujeme jezdit. O tom není pochyb a my silnice pro auta také rozvíjíme. Dřívější přístup okleštěný jen na automobilovou dopravu ale blokuje skutečně přínosná řešení pro Pražany.

Naší vizí je zahrnout a koordinovaně rozvíjet všechny typy dopravy. Reagovat na potřeby pěších, řidičů, cestujících MHD i cyklistů, kterých v Praze rok od roku rychle přibývá. Do řešení musíme zahrnout také výzvy, které Prahu čekají – počet obyvatel neustále roste a tento trend bude v hlavním městě pokračovat. Připravuje se totiž rozsáhlá výstavba na Smíchově, ve Vysočanech, na někdejším nákladovém nádraží Žižkov nebo na Bohdalci-Slatinách.
A jen v Letňanech vznikne kapacita pro jedno okresní město navíc.

Nová města ve městě nabídnou bydlení pro víc než čtvrt milionu lidí. Praha navíc roste i zvenčí – statisíce lidí sem dojíždějí za prací, a to nejčastěji ze Středočeského kraje. Právě odsud do metropole každý den dorazí přes 300 tisíc aut, což je ve srovnání s rokem 2000 bezmála dvojnásobek. Auta návštěvníků plní jak okrajová sídliště, tak i historické centrum.
Stát také chystá rychlodráhu a železnici z Kladna na letiště nebo vysokorychlostní tratě, a proto počet dojíždějících ještě poroste. A právě doprava návštěvníků si zaslouží pořádné řešení.
Návštěvníci města totiž mají úplně jiný způsob pohybu po městě než Pražané. Mimopražští nejčastěji volí auto (45 %), až na druhém místě veřejnou dopravu (36 %). Kapacity silnic jsou pak přetížené a naše město zahlcené.

Budoucnost našeho pohybu po Praze spočívá v dobrém mixu husté, kvalitní a ekologické sítě veřejné dopravy, v bezpečném a příjemném prostředí pro pěší i cyklisty a v dostatečné kapacitě automobilové dopravy především pro ty, kteří se bez auta dlouhodobě nebo nárazově zkrátka neobejdou. Proto je nutné hledat dlouhodobá řešení a nabídnout spojení hromadnou dopravou tam, kde je aktuálně rychlejší přepravit se autem. Tedy třeba po tzv. tangenciále, tedy kolem města. Plánovaná řešení musí kapacitně stačit budoucímu růstu města a pohybu lidí v něm. S těmito kroky je třeba začít včas, aby město jen marně neklopýtalo za potřebami současnosti.

Tramvaje, autobusy a trolejbusy

Postavíme nové tramvajové tratě

Do stavby nových tratí jsme se pořádně opřeli. Praha zažívá skutečný tramvajový boom, což už bylo opravdu potřeba. Poslední významná tramvajová trať se otevřela v roce 2003 na Barrandov. Přitom MHD využívá 70 % Pražanů a tramvaje patří k nejoblíbenějším dopravním prostředkům. Teď stavíme trať pro novou městskou čtvrť v okolí Slivence, mezi Pražského povstání a Pankrácí už nově tramvaje jezdí. Během letošního roku začneme stavět také trať z Divoké Šárky na Dědinu a z Modřan do Libuše. Rozjedeme přípravu dalších klíčových tratí, například do Suchdola, Čakovic nebo z Lihovaru na Pankrác, a dokončíme projektovou přípravu tratí Počernická, na Strahov a do Bohnic.

Ve spolupráci se Středočeským krajem budeme pokračovat v přípravách trati do Zdib, kterou se nám podařilo v počátku změnit na nejrychlejší plánovanou tramvajovou trať v Praze s rychlostí až 80 km/h. Navážeme také na přípravu tratě přes Václavské náměstí a kolem hlavního nádraží. Tady jsme při rekonstrukci křižovatky rovnou položili základ kolejí směrem do Opletalovy ulice, aby místo nebylo nutné rozkopat dvakrát. Nové spojení v centru uleví přetížené trati v Ječné a zajistí spolehlivost v případě nehod nebo oprav. Tramvajové tratě budeme projektovat tak, aby svému okolí přinesly nejen kvalitní dopravní službu, ale také díky nim prokoukly ulice, kterými budou koleje procházet.

Pohodlné cestování je pro nás na prvním místě

Praha disponuje flotilou téměř 1000 tramvajových vozů, pro nové tramvajové tratě jich ale budeme potřebovat ještě víc. Proto chceme postupně nakoupit až 186 nových vozů. Poslední nové tramvaje se do Prahy objednávaly v roce 2005. Novou zakázku pečlivě připravujeme, už jsme v rámci tržních konzultací oslovili deset největších výrobců tramvají na světě. Vedle extrémně náročných technických požadavků trváme také na vysoké kvalitě pro cestující – nové tramvaje proto budou komfortní, klimatizované a tiché, aby se v nich příjemně cestovalo.

Chceme tramvaje bez bariér

Vedle nákupu nových tramvají budeme pokračovat v rekonstrukcích starších vozů na nízkopodlažní. Díky tomu zajistíme plně bezbariérovou tramvajovou dopravu o víkendech, posílíme bezbariérové noční spoje a neskončíme, dokud nebudou tramvaje kompletně bezbariérové 24/7.

Zkultivujeme zastávky

Cesta veřejnou dopravou začíná už na zastávce. Všechny klíčové tramvajové a autobusové zastávky postupně osadíme digitálními odjezdovými panely, které budou hlásit aktuální polohu tramvají a časy příjezdů. Online sledování poloh tramvají, ale i autobusů jsme už spustili. Doplníme nové lavičky, koše a stojany na kola. Do roku 2025 chceme také mít kompletně všechny zastávky bezbariérové.

Rozšíříme tramvajové ostrůvky

Historicky Praha zdědila několik úzkých ostrůvků, kde nás z jedné strany těsně míjí tramvaj a z druhé auta. Nic příjemného a s neposednými dětmi nebo u výstupu s kočárkem ani nic bezpečného. Začali jsme u rozšíření ostrůvku na Malostranské, kde téměř rovnou do vozovky vystupovaly denně desítky tisíc lidí. Díky rozšíření vznikl prostor i pro lavičky třeba pro seniory čekající na svou tramvaj. Nové bezpečné rozšíření máme připraveno také na Staroměstské nebo Chotkových sadech a rozšíříme i další frekventované zastávky, například na Hlavním nádraží nebo Olšanském náměstí.

Zrychlíme cestování MHD

Nejvíc lidí po Praze jezdí MHD. S ní se do práce nebo do školy dostanou spolehlivě a rychle. Proto budeme rozvíjet chytré semafory, aby tramvaje a autobusy měly na křižovatkách preferenci.
Cestou k rychlejší MHD jsou také speciální jízdní pruhy po vzoru Strakonické, kterou jsme právě pro autobusy o jeden pruh rozšířili.

Staré autobusy nahradíme nízkoemisními

Již 100 % všech městských autobusových linek obsluhují moderní nízkopodlažní autobusy. V budoucnu budeme autobusy postupně nahrazovat nízkoemisními či bezemisními, zachováme však různorodost pohonů kvůli zajištění provozu v případě mimořádných událostí.

Otestujeme vodíkový autobus

Na lince 170 na Barrandov otestujeme první vodíkový autobus v Praze. Detailně prověříme jeho jízdní vlastnosti v pražském provozu. S Dopravním podnikem hlavního města Prahy chceme zjistit, jak bude vodíkový pohon reagovat na různé vytížení a stoupání při cestě na Barrandov. Zvážíme také poměr přínosů tichého a bezemisního provozu a stále vysokou cenu za tuto technologii.

Pořídíme další elektrobusy

Do Prahy jsme koupili první dvanáctimetrové elektrobusy. Všech 14 jich už je nasazených v provozu a jezdí pražskými ulicemi.
Podařilo se nám na ně získat 85% dotaci z Evropské unie. V nákupech budeme pokračovat – během tří let chceme pořídit dalších sto elektrobusů. Naším cílem je být ve využití nejmodernějších technologií vlajkovou lodí mezi dopravními podniky. Praha se stane městem, ve kterém nás budou vozit tiché a bezemisní autobusy, která nabídnou pohodlnou a plynulejší jízdu.

Vrátíme slávu trolejbusům

Po 70 letech jsme už v Praze začali stavět novou trolejbusová linku z Palmovky do Miškovic a ještě letos začneme s elektrifikací spojení na letiště. Bude to rychlé řešení do doby, než stát konečně postaví dlouho slibovanou rychlodráhu. Vybudovaná infrastruktura i trolejbusy navíc poslouží pro připravované prodloužení tramvajové tratě ze smyčky Dědinská do rozvojové oblasti starého letiště. Trolejbusy jsou skvělé ekologické řešení, pro které nemusíme na rozdíl od tramvají budovat složitou a drahou infrastrukturu.
Troleje stačí vždy jen na kus trasy, kde se trolejbus dobije, zbytek obslouží baterie. Elektrifikovat proto plánujeme další trasy – v první fázi vytížené autobusové linky 124, 131, 136, 137, 139, 150, 176 a 191.

Zdroj: Škoda-Solaris

Zmodernizujeme terminál Smíchov

Dnes zanedbaná dopravní stavba se za pár let stane moderním dopravním hubem hodným 21. století. V minulosti se budovaly různé druhy nádraží na různých místech, autobusové na jednom, vlakové zase jinde. Na Smíchově najdou cestující na jednom terminálu dálkové, regionální i městské vlaky a autobusy, metro, tramvaje a také P + R parkoviště. Terminál Smíchov dovedeme ke stavebnímu povolení, a to včetně kompletního napojení na novou městskou čtvrť v koordinaci s rozvojem celé transformační plochy Smíchov. Zajistíme napojení na nový Dvorecký most a otevřeme možnost vzniku nové stanice na trase budoucího okružního metra.

Proměníme terminály na Černém Mostě a Zličíně

Každý den využije terminál Černý Most přes 50 tisíc lidí, kteří zde přestupují mezi metrem B a autobusovými linkami městské, příměstské i dálkové dopravy. Kousek od terminálu jsme už otevřeli nové P + R parkoviště pro 880 aut. Černý Most patří k nejfrekventovanějším dopravním uzlům v Praze, ale stav pomyslné východní vstupní brány do Prahy tomu vůbec neodpovídá. Proto budeme pokračovat v revitalizaci celého terminálu podle studie Institutu plánování a rozvoje.

Zkultivujeme také západní vstupní bránu do Prahy – autobusový terminál Zličín. Opravíme tu povrchy, doplníme lavičky nebo koše a postaráme se o příjemnější prostředí při čekání na autobus. V širším okolí pak připravujeme nebo koordinujeme i další změny – projektuje se prodloužení metra B do areálu stávajícího depa Zličín, kde vznikne v těsné blízkosti Pražského okruhu a dálnice D5 také parkovací dům. Se soukromým vlastníkem obchodního centra jednáme o umístění dalšího kapacitního parkovacího domu v dostupnosti stanice metra Zličín.

Díky lanovce usnadníme cestování do Bohnic

Dlouho se řešilo, jak co nejrychleji propojit Bohnice, Troju a Podbabu. Připravujeme tam tramvajovou trať, pro ni ale budeme muset nejdřív postavit nový most přes Vltavu a také prorazit skoro kilometr skálou do Bohnic. Tak technicky náročné řešení potrvá, my však lidem z Prahy 6 a 8 chceme zkrátit cestování co nejdříve. Proto máme připravené inovativní řešení – lanovkou přes Troju zkrátíme cestu mezi oběma břehy na 7 minut. Tato lanovka rozhodně nebude jen žádnou hračkou na ozdobu. Dokáže odvézt stejné množství lidí jako jedna tramvajová linka v intervalu čtyř minut.

Pojede na bohnické straně ze zastávky Na Pazderce, kam do roku 2030 protáhneme tramvaj od metra Kobylisy, přes Troju a Zoo Praha až do zastávky Nádraží Podbaba, kde teď končí tramvaje z Dejvické a je zde i železniční zastávka. Již jsme vypsali veřejnou zakázku na projektanta stavby a organizátora mezinárodní architektonické soutěže na podobu tří stanic a pilířů. V roce 2025 chceme začít stavět.

Postaráme se o přestupy bez bloudění

Spustíme nový orientační systém, který bude jednoduchý, přehledný, uživatelsky příjemný a plný online informací. Je to přesný opak dnešního stavu, kdy se navigace zasekla v době svého vzniku. Nový orientační systém bude samozřejmě také součástí chystaných velkých dopravních staveb – metra D, lanovky z Podbaby do Bohnic nebo terminálu Smíchov.

Metro

Stavíme metro D a chceme v tom pokračovat

Začali jsme stavět metro D, které se ještě nedávno zdálo v nedohlednu. Už máme vyhloubeny první stovky metrů budoucích tunelů trasy z Pankráce do Písnice a se stavebním povolením v kapse jedeme dál. Výstavbu jsme osvobodili od žalob, dosáhli dohody s vlastníky pozemků, na Pankráci připravili náhradní tramvajové spojení a na čtyřech místech jsme vyhloubili v rámci geologického průzkumu 30 metrů hluboké šachty. Ty se původně měly zasypat, ale přeplánovali jsme projekt tak, aby se využily pro samotné tunely a stanice a stavba se zrychlila. Díky geologickému průzkumu také předejdeme překvapením, jaké kdysi Pražanům připravili naši předchůdci při ražení (a propadech) Blanky. Nové stanice metra dostanou díky výtvarným soutěžím kvalitnější podobu než ty poslední na lince A. Nebudou taky končit nesmyslně v poli jako metro C v Letňanech. Za pár let se metrem D všichni svezeme.

Rozšíříme počet bezbariérových stanic metra

Pražské metro je skvělé a musí být ještě lepší. Je páteří pražské dopravy. Proto je v centru naší pozornosti. Zlepšili jsme úklid a údržbu a zřídili jsme funkci architektky metra. Pokračujeme v celkových rekonstrukcích nejstarších stanic. Hlavní je pro nás zachovat vysokou kvalitu cestování a mít pražské metro kompletně bezbariérové. Nové výtahy vznikly na Opatově a Karlově náměstí, právě teď se hloubí na stanici Jiřího z Poděbrad, která se stane 47. bezbariérovou stanicí metra. U stanic Českomoravská, Flora, Kačerov a Želivského jsou bezbariérová zpřístupnění součástí jejich rekonstrukcí, nyní už běží projektová příprava. Rozběhli jsme také přípravné práce pro bezbariérové zpřístupnění stanic metra Křižíkova, Malostranská, Hradčanská a Náměstí Republiky, v plánu máme rovněž výtah ve stanici Jinonice. To všechno dotáhneme a zahájíme práce na bezbariérovosti dalších stanic.

Nad eskalátory přidáme informační tabule

Pilotně jsme na Hradčanské a dalších stanicích otestovali tabule s časy odjezdů nad eskalátory a také tabule s informacemi o navazujících autobusech, tramvajích a vlacích. Zpětná vazba od cestujících je skvělá, proto je nyní rozšíříme na všechny klíčové stanice metra.

Zkrátíme intervaly mezi jízdami

S plnou automatizací počítáme u nové linky metra D, nejmodernější technologie chceme využít také na lince C. Díky tomu zkrátíme intervaly mezi vlaky z dnešních 115 sekund až na 80. To znamená zvýšení kapacity o 30 %. Zkrácení intervalů se bude hodit mimo jiné po velkých koncertech nebo zápasech, kdy jezdí metro narvané. Metro D navíc bude jezdit bez strojvůdce stejně jako metra v Paříži, Barceloně nebo Budapešti. K tomu jsme museli prosadit změnu zákona. Aby byl systém bezpečný, mezi soupravou a nástupištěm budou automatické dveře.

Dáme prostor talentovaným architektům

V metru trávíme spoustu času. Stanice proto musí lidem nabídnout funkčnost, ale také dobrý pocit z tohoto veřejného prostoru. Nedopustíme, aby se opakovala ostuda se sterilními stanicemi prodloužení Áčka, kde navíc chyběly eskalátory nebo odtok při deš- ti. Všechny nové stanice proto vzejdou z architektonické soutěže. Vypsali jsme už soutěž na 62. stanici metra Depo Zličín, která bude napojena na nové P + R parkoviště. Další na řadě je architektonická soutěž na stanici metra D Náměstí Bratří Synků, se kterou chceme zároveň řešit celé náměstí. Pokračujeme i v obnově stávajících stanic a zahrneme i ty stanice, které potřebují důkladnější rekonstrukci – třeba Florenc nebo Jiřího z Poděbrad.

Posuneme vizi okružního metra O – Óčka

Praha extrémně rychle roste. Už teď má podobně obyvatel jako Mnichov a v budoucích letech se k nám nastěhuje dalších skoro 300 tisíc lidí. Dopravně není na tento nárůst Praha absolutně připravená. Město na to jednoduše není postaveno. A nepomůže ani ono mytické dobudování okruhů, protože ty k sobě přitahují další dopravu. Navíc aut bude v Praze tou dobou ještě o statisíce víc než dnešní téměř milion. Jestli má být Praha pro nás a naše děti a vnoučata dobrým místem k životu – s bezpečnými ulicemi, parky a čistým vzduchem –, potřebuje víc než okruhy. Potřebuje novou tepnu pro MHD a ta se vejde jedině pod zem. Proto jsme přišli s plánem prověřit vznik nové linky O: páté, okružní trasy pražského metra. Metro O by mělo v první fázi propojit místa nového developmentu a místa, mezi nimiž lidé dojíždějí do práce. Jde o úsek Dejvice – Smíchov – Pankrác – Slatiny – Žižkov – Vysočany. Logické je finální uzavření kruhu z Čakovic přes Ďáblice a Bohnice zpět do Dejvic. Metro O má současně protnout tři již fungující linky i rozestavěnou čtvrtou.

Expertní skupina, kterou jsme pro Óčko vytvořili, nyní zadá multioborovou studii proveditelnosti včetně nezávislé oponentury na celý záměr. Studie zodpoví technické, ekonomické a společenské otázky v kontextu celého města, navrhne nejefektivnější trasování a podmínky pro návaznou projektovou přípravu v letech 2026 až 2030. Od samého počátku bude tato stavba připravována s maximálním důrazem na urbanistickou a architektonickou kvalitu, na stanice budou provedeny architektonické soutěže.

Metro O:

Protne současné linky metra a obslouží oblasti největšího plánovaného developmentu jako nákladové nádraží Žižkov nebo Letňany. Na všech těchto místech vzniknou byty pro víc než čtvrt milionu dalších obyvatel města a my pro ně potřebujeme hromadnou dopravu. Spojí místa, mezi kterými lidé dojíždějí do práce – rezidenční oblasti s byznys centry. Dejvice – Smíchov – Pankrác – Slatiny – Žižkov – Vysočany. Ze Smíchova na Pankrác by cesta okružním metrem trvala 9 minut, z Řep na Budějovickou půl hodiny, z Dejvic na Brumlovku 18 minut.

Zachytí dopravu z vnějšku. Spolu s příměstskými vlaky a P + R parkovišti umožní nechat auta ve Středočeském kraji. Každé středočeské auto, které zůstane zaparkované „doma“, je pro Pražany výhra. Už dnes středočeská auta zahlcují příjezdové trasy, naše sídliště i centrum.

Naváže na plánovanou vysokorychlostní trať, která zásadně promění volbu místa bydlení a dojíždění za prací. Reaguje na nové spojení do Kladna a na letiště. Propojí plánované nové tramvajové tratě. Celkově rovnoměrněji rozloží zátěž, a to nejen v dopravních špičkách. Prostě se nebudeme tolik mačkat v dnešních přestupních uzlech. Podle zpracovaného modelu by už dnes bez chystaného developmentu metrem O jezdilo v jižní části minimálně 150 tisíc lidí denně. To je několik desítek milionů ročně. Okružní metro zkrátka doplní spojení MHD tam, kde vzniknou nové čtvrti nebo kde je dnes rychlejší a pohodlnější jet autem. Pražská MHD skvěle funguje pro cestování z okrajů do centra a zpět. Pohyb mezi sousedními městskými částmi je ale komplikovaný a pomalý.

Železnice

Vlaky musí být součástí pražské dopravy

Železniční doprava v Praze ušla velký kus cesty. Už nyní železnice ukazuje, že dokáže být nejrychlejším dopravním prostředkem i při cestách městem. Za posledních deset let se počet cestujících ve vlacích zdvojnásobil na zhruba 170 000 denně jen uvnitř Prahy.

Aktivně jsme se zapojili se Správou železnic do přípravy a realizace nových nástupišť či zastávek. Praha tak státní organizaci podporuje nejen odborně, ale také finančně. Díky tomu vznikly nové zastávky Eden a Zahradní Město a do realizace už letos na podzim půjde Rajská Zahrada. V přípravě jsou pak hned další čtyři zastávky – Jiráskova čtvrť, Jahodnice, Hostavice a Depo Hostivař – a další jsou v plánu třeba v Braníku v blízkosti křížení Vrbovy ulice a Ve Studeném. Železnice uvnitř města dosahuje průměrné rychlosti okolo 49,3 km/h, a to z ní dělá nejrychlejší druh MHD. Stejně jako další moderní evropské metropole budeme železnici podporovat, nabídneme kratší intervaly, pohodlnější vlaky a nové zastávky.

Pořídíme moderní vlakové soupravy

Podobně jako v případě tramvají a autobusů budou i cestující železnicí v příštích letech jezdit novými soupravami. Komfortní vlaky jsme objednali pro linky S4, S5, S6 a S7. Nyní chceme do Prahy dostat i další generaci dvoupodlažních jednotek, které doplní a časem nahradí populární City Elefanty Českých drah. Máme dopravce pro budoucí městskou linku S61 z Vršovic přes Zahradní Město do Běchovic i pro tu existující S49 z Roztok přes Podbabu, Holešovice, Libeň až do Hostivaře. Můžeme se těšit na sedm nových vlaků, které budou jezdit po Praze. Kvalita cestování na železnici se do tří let s Pražskou integrovanou dopravou výrazně zlepší.

Chceme zrychlení tam, kde dnes MHD prohrává

Nové železniční městské linky zkvalitní cestování na trasách, kde dnes MHD časem jízdy prohrává. Jde především o oblast po- dél Jižní spojky a v budoucnu modernizované trati Radotín–Krč a Malešice–Libeň. Podél nové železniční linky S61 dokončíme i připravované železniční stanice Jahodnice, Jiráskova čtvrť a Depo Hostivař. A neskončíme jen u linky S61. Připravíme také linku S71 z Běchovic přes Kačerov do Radotína a prověříme další prodloužení městské linky S49 z Hostivaře.

Zefektivníme logistiku na nákladní železnici

Železnice je efektivním dopravním prostředkem pro přepravu těžkých nákladů. Jeden vlak odveze to samé jako 30 kamionů. Proto chceme po železnici přesouvat zboží všude, kde je to možné. Se Správou železnic budeme hledat cesty, jak podmínky pro nákladní železniční dopravu zlepšit – ať už jde o průjezdnost, nebo o překladiště.

Oživíme Negrelliho viadukt

Pro 45 oblouků z celkem 74 počítáme s novým využitím. Připravíme mix nekomerčních a komerčních možností, aby si na sebe toto místo dokázalo vydělat a stalo se živou součástí města. Pod viaduktem by mohla vzniknout pobočka knihovny, klub pro seniory, nové bistro nebo třeba zajímavý startup. O tři oblouky už projevilo zájem Hudební divadlo Karlín, které by v nich rádo vytvořilo svou letní scénu. Ošklivé sklady a zákoutí budou minulostí. Počítáme rovněž se vznikem náměstí a parku přímo u viaduktu a začneme řešit celkovou situaci v okolí stanice Florenc.

Posuneme se státem realizaci rychlodráhy na letiště

Dlouho slibovaná rychlodráha na letiště je investicí státu a s Pražany ji vyhlížíme už opravdu nedočkavě. Podle vyjádření Správy železnic by mohla výstavba konečně začít ještě letos. My budeme dál plnit všechny návazné úkoly: začneme vybírat dopravce a soupravy, připravovat citlivý úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem a na Dlouhé Míli navýšíme kapacitu P + R parkoviště na 2100 míst. Než stát železnici postaví, přišli jsme také s rychlou první pomocí – trolejbusem, jehož troleje po otevření rychlodráhy využijeme pro prodloužení tramvaje ze smyčky Dědinská.

Pěšky městem

Zainvestujeme do příjemnější chůze

Více než třetina veškeré dopravy v Praze se děje pěšky. Přesto byla péče o chodníky nebo přechody dlouho popelkou. Změnili jsme to a do úprav pro bezpečnější a příjemnější chůzi investujeme ročně čtyřikrát víc než dřív. Otevřeli jsme nové přechody u Muzea, na Jiřího z Poděbrad, Karlově náměstí nebo na Florenci, kde museli chodci nesmyslně zalézat do podchodů. Máme zmapovaná další místa po celé Praze, která potřebují proměnu, a zajistíme ji.

Pod Prahou vybudujeme vlakové tunely

Moderní metropole musí železniční příměstskou dopravu rozvíjet, co to dá. Proto se Správou železnic společně posouváme projekt metra S, který je jedním z klíčů k vyřešení kritické dopravní situace na hranicích města. V roce 2023 bude dokončena studie proveditelnosti železničního uzlu Praha, kterou zadává právě Správa železnic. Pak bude jasné, kudy nejlépe vést železniční tunely pod centrem města. Tunely mimo jiné spojí pražská nádraží v širším centru. Tento projekt budeme podporovat a budeme na něm spolupracovat s kolegy ze Správy železnic.

Zajistíme bezbariérovost všech přechodů

Obrubník chodníku znamená pro spoustu Pražanů jen krok navíc, pro lidi na vozíku, seniory nebo rodiče s kočárkem je ale nepříjemnou a někdy nezdolatelnou překážkou. Nájezdy jsme už zajistili na desítkách přechodů a bezbariérovost dotáhneme na všech přechodech v Praze.

Vybudujeme další výtahy a nájezdy

Dotační program bezbariérovosti pro městské části fungoval v Praze léta, čerpalo se z něj ale minimálně. Navýšili jsme prostředky na dvojnásobek a program aktivně nabízíme městským částem. Díky programu vznikají nové výtahy a nájezdy na úřadech nebo poliklinikách. Zasadíme se, aby město i městské části věnovaly bezbariérovosti stále větší pozornost.

Zbavíme Prahu chodníčků smrti

Systematicky pracujeme na úpravách míst, která byla skutečnými pastmi na chodce. Proslulý „chodníček smrti“ z Muzea k hlavnímu nádraží jsme rozšířili a napojili ho na nové přechody. Stejně tak jsme rozšířili na dva metry chodník, odřezali jsme zbytečné zábradlí a upravili přechody v ulici Na Slupi na Albertově. Přestavujeme i nebezpečné křižovatky, kde musí chodci přecházet přes dva jízdní pruhy a stává se tu nejvíce nehod, a řešíme parkování před přechody, kde se chodci a řidiči vzájemně nevidí. Pěšky Prahou chodíme všichni a postaráme se o to, aby byla chůze bezpečná a příjemná.

Přineseme úlevu okolí Plzeňské ulice

Město v řešení dopravy zaspalo tak, že některé lokality dnes trpí permanentním hlukem, znečištěným ovzduším a bariérou v podobě téměř nepřetržitého proudu aut. Zanedbané ulice vytvářejí také půdu pro drobnou kriminalitu a z městské ulice se stává místo, ze kterého chcete být rychle pryč. Příkladem jsou ulice Plzeňská a Vrchlického nebo Radlická. Prosadíme dopravní opatření dle studie Revitalizace Motolského údolí od atelieru A69 a využijeme ji jako inspiraci pro budoucnost Radlické. V případě Radlické ulice pak také navážeme na studie úprav Radlické radiály a prodloužení tramvajové trati.

Vytvoříme bezpečné město pro školáky

Spustili jsme pilotní projekt „Školní ulice“, který si chválí rodiče i městské části. Po krátkých 30 minut před začátkem vyučování do ulice před školou nesmí vjíždět žádná motorová vozidla, děti a rodiče současně dostávají plán doporučených tras, který mapuje možnosti MHD, kola nebo pěší dopravy a také možnosti parkování pro případy, kdy to bez auta nejde. Budeme i nadále vytvářet bezpečné prostředí, díky kterému se děti dostanou do školy pěšky nebo na kole bez toho, aniž by o ně měli rodiče strach a museli je vozit každé ráno autem.

Cyklistická doprava

Vybudujeme nové cyklostezky a vylepšíme ty stávající

Za poslední dva roky se počet cyklistů v Praze zdvojnásobil. Podpoříme městskou i rekreační cyklistiku, jako je to běžné ve všech moderních metropolích. U nových investic včetně těch od soukromých investorů myslíme na to, udělat tam, kde to dává smysl, cyklistům cestu městem jednodušší a bezpečnější. Budeme pokračovat v budování nových samostatných stezek oddělených od automobilové dopravy, po kterých se ráno dostanete do práce a odpoledne poslouží pro rekreační cyklisty a bruslaře. Postaráme se také o opravy a rozšíření současných páteřních stezek A1, A2 a A22.

Připojíme k MHD další sdílená kola zdarma

Nabídli jsme Pražanům možnost využít sdílená kola zdarma v rámci předplatného Lítačky a jen za první tři měsíce pilotního provozu se díky tomu uskutečnilo 72 tisíc jízd. Pražané dali jasně najevo, že o novou službu stojí, a my proto rádi podpoříme trvalý provoz zápůjček na Lítačku. Rozšíříme službu i na sdílená elektrokola, která budou s Lítačkou se slevou. Na kole usnadníme Pražanům „první a poslední kilometr“ jejich cesty městem a ještě více zatraktivníme dlouhodobé kupony MHD. Kromě toho budeme pokračovat v přidávání cyklostojanů ke stanicím metra a tramvajovým přestupním uzlům. Kombinování jednotlivých druhů dopravy je základ efektivního pohybu po městě.

Rozšíříme cyklodepa pro doručování zásilek

Elektrická cargokola jsou i efektivním způsobem, jak po městě přepravovat zboží ke koncovým zákazníkům. Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že až třetinu zásilek lze v centrech měst dopravit na cargokolech, což ulehčuje nejen přetíženému centru. V prvním cyklodepu u Florence, které jsme připravili a otevřeli, operují největší logističtí hráči na trhu a díky jeho úspěšnému fungování jsme otevřeli druhé na Smíchově. Rozhýbali jsme sněhovou kouli efektivní logistiky v Praze. Budeme hledat cesty, jak v dalších městských částech širšího centra vybudovat cyklodepo, aby postupně vznikl maximálně efektivní a vzájemně provázaný systém.

Automobilová doprava

Dotáhneme k realizaci Městský okruh

Otevřením předražené a nedotažené Blanky se město vyčerpalo a do nástupu naší koalice neexistovala rozumná a prosaditelná varianta dokončení Městského okruhu. Připravili jsme ji, klíčové části jsme namísto hlučných „dálnic“ a násilného rozdělování čtvrtí od sebe navrhli citlivě zahloubit a odvést od zástavby a nejcennějších míst u řeky, která zůstanou pro procházky pěšky nebo na kole. Projektujeme novou funkční variantu a paralelně již proběhl detailní geotechnický průzkum v budoucí trase okruhu. V dalším volebním období dokončíme projednání dokumentace pro územní rozhodnutí a projekt připravíme pro stavební povolení ruku v ruce s rozvojem nových čtvrtí v okolí s městskými byty. Usilujeme o to, aby byla tranzitní doprava vedena do Blanky a na nadřazenou komunikační síť, jako je Pražský okruh, a nezatěžovala rezidenční historické ulice.

Cyklostezkou propojíme Prahu s Kladnem

Prahu a největší středočeské město Kladno propojí nová cyklostezka. Povede poblíž chystané železniční trati s odbočkou na letiště a využije nepotřebné úseky ze stávajících kolejí. Díky tomu vznikne další krásná trasa pro sport i procházky. V týmu se Správou železnic, Kladnem a dalšími městy na trase pracujeme na tom, aby se cyklostezka mohla otevřít do pěti let.

Se státem dostavíme Pražský okruh

Vnější Pražský okruh je investicí státu a Pražanům ho slibovalo už mnoho ministrů dopravy. Namísto funkčního okruhu však máme stále jen torzo a chybí jak část 511 na východě, tak především celá severní část, která přetne Vltavu a okruh finálně vytvoří prstenec kolem Prahy. Snažíme se najít nejcitlivější řešení pro dotčené městské části. Za Prahu jsme státu maximálně nápomoc ni. Připravili jsme a s Ředitelstvím silnic a dálnic uzavřeli memorandum, aby státní organizace mohla vykupovat pozemky už před územním rozhodnutím. Paralelně pracujeme u stavby 511 na vykupování pozemků pro ochranné zelené pásy – širší, než stanovuje zákon. Vykoupeno nyní máme přes polovinu potřebných pozemků a dotáhneme jednání s ostatními majiteli tak, aby ze strany hlavního města bylo vše připraveno. Stejně tak pomůžeme státu dotáhnout část 520 Březiněves–Satalice do dokumentace pro stavební povolení.

Zvýšíme kapacitu Průmyslového polookruhu a zahloubíme ho

Ještě před dostavbou Městského okruhu zásadně zkapacitníme dnešní úzké hrdlo páteřní automobilové sítě města. Pořádně odlehčíme Hloubětínu, kudy vedou zásadní komunikace v ulicích Průmyslová a Kbelská. Denně přes 9 kilometrů dlouhý Průmyslový polookruh plnící funkci chybějících okruhů projede až 85 tisíc aut. Náš projekt Průmyslového polookruhu pomůže autům i místním.

Odlehčíme městu od tranzitních kamionů

Aglomerační okruh odlehčí od tranzitních kamionů, které nebudou muset zajíždět do Prahy a na vnější Pražský okruh. Zároveň stávající vedení trasy aglomeračního okruhu umožní lepší koordinaci se stavbou 511 Pražského okruhu, protože nezasahuje do připravované podoby křižovatky v Kolovratech, a tak nekomplikuje přípravu tolik důležitého dálničního úseku okolo Prahy. Na území HMP jsme dotáhli tento projekt „třetího okruhu“ ke změně územního plánu a k dokumentaci pro územní rozhodnutí. Pražskou část vyprojektujeme po stavební povolení a začneme stavět, jakmile bude připraven také Středočeský kraj.

Auta musí zůstat ve Středočeském kraji

Po dlouholeté vládě ODS následované jedním volebním obdobím ANO zůstalo v Praze pouhých 3 433 stání na P + R parkovištích. Nedostatečné kapacity jsme začali okamžitě navyšovat a hlavně připravovat nové projekty. Otevřeli jsme 1400 nových míst včetně P + R parkoviště Černý Most a začali jsme stavbu parkovacího domu u stanice metra Nové Butovice. Zahájíme stavbu P + R Opatov pro 450 aut a už máme hotovou dokumentaci pro stavební povolení na P + R Depo Zličín a Depo Hostivař pro dalších 1100 aut. Zapojit se ale musí daleko více Středočeský kraj a stát. Budeme spolupracovat na menších P + R parkovištích v okolí vlakových nádraží a konečných tramvají formou ploch s lehkou patrovou nástavbou. Chceme také zajistit, aby v ročním kuponu na MHD bylo zahrnuté předplatné stání v P + R.

Ulice částečně zahloubíme, vysadíme nové stromořadí a upravíme křižovatky. Díky novému tunelu Hloubětín získají silnice vyšší kapacitu a výrazně dopravně ulehčíme celé východní části města. Dotáhneme cestu ke stavebnímu povolení a kompletní povolovací proces tak, aby v roce 2028 bylo hotovo.

Dotáhneme projekt Radlické radiály

Projekt jsme přebrali ve stavu, kdy územní rozhodnutí napadlo okolo 150 účastníků řízení. Není divu, projekt byl ke svému okolí mimořádně necitlivý. Plán Radlické radiály jsme přetvořili, aby odpovídal modernímu městu – zmizely velké mimoúrovňové křižovatky, maximum částí jsme dostali pod zem a umožnili jsme díky tomu stavbu bytů na městských pozemcích v okolí. Díky všem těmto změnám nebude Radlická radiála kráterem rozdělujícím město, ale moderní městskou komunikací. Budeme také hledat řešení, aby radiála nezpůsobila kolaps dopravy u Barrandovského mostu. Pro Radlickou radiálu máme připravenou studii s variantami, které teď projednáme s městskými částmi a dalšími subjekty, a projekt dotáhneme k pravomocnému územnímu rozhodnutí.

Budeme řešit parkování systémově

Na tisíc obyvatel připadá dnes v Praze 870 aut. Jen ze Středočeského kraje každý den do Prahy zajede na 300 tisíc řidičů. S problémem parkování se potýkají všechna evropská města a slibovat snadné řešení je nesmysl. Pracujeme proto na systematické a komplexní parkovací vizi. Navyšujeme kapacity P + R záchytných parkovišť, ale budeme především jednat se Středočeským krajem, kde musí zůstat maximum aut. Připravíme propojení s Lítačkou, se kterou bude platit sleva na záchytném parkovišti. V případě zón placeného stání nadále necháme úpravu a rozšiřování zón na městských částech, které nejlépe znají místní podmínky. Systém dáme také zásobování; inspirovat se můžeme třeba v Barceloně. Chceme také zajistit možnost volných hodin pro řemeslníky a návštěvy.

Nová technologie nám pomůže s kontrolou parkování i stavu silnic

Vysoutěžili jsme nového dodavatele, který bude díky umělé inteligenci komplexně monitorovat nejen parkování, ale také stav silnic. Hybridní vozy českého startupu Iterait pomohou zajistit rychlou opravu výtluk a poskytnou aktuální data, která umožní lépe plánovat opravy.

Chceme ulevit ulici V Holešovičkách

Zasadíme se o dlouhodobý plán zahloubení ulice V Holešovičkách. Z detailního prověření několika variant víme, že je zahloubení technicky proveditelné až jako jedna z posledních etap výstavby Městského okruhu, proto paralelně pracujeme na sérii menších opatření, která uleví rychleji.

Na silnici položíme nový tichý asfalt a do ulice nainstalujeme imisní měřicí stanici, která bude monitorovat kvalitu ovzduší a hluk. Vysadíme až 130 nových stromů a 90 keřů. Stromořadím povedou nově vydlážděné široké chodníky s dostatkem prostoru i pro cyklisty. Během rekonstrukce také postavíme trakční vedení pro dobíjecí trolejbusy, kterými nahradíme hlučné dieselové autobusy a ještě tím o něco snížíme hluk a emise. Prověříme rovněž možnosti obnovení tramvajové trati. Do konce roku 2024 chceme mít tato dílčí opatření hotová.

Nebudeme tolerovat vymontované filtry

Aut s vymontovanými nebo poškozenými filtry jezdí po hlavním městě okolo 5 %, jejich řidiči jsou ale zodpovědní za téměř polovinu emisí z automobilové dopravy. Ve spolupráci s dopravní policií jsme proto zavedli namátkové kontroly a paralelně připravujeme systémový nástroj pro detekci aut bez funkčního filtru pevných částic. Experti z Českých Radiokomunikací spolu s Fakultou strojní ČVUT a dalšími odbornými partnery na naše zadání vyvíjejí inovativní řešení založené na digitalizaci a využití umělé inteligence.

Na Strakonické nahradíme přechod podchodem

Toto místo se zbytečným zpomalováním na padesátku znají všichni řidiči. Přes Strakonickou kousek od vjezdu na dálnici D4 nahradíme klasický přechod pro chodce novým podchodem. Pomůžeme tím plynulosti dopravy a pro místní přestane být přecházení Strakonické adrenalinový sport. Vše jsme připravili a ještě letos začneme stavět. Stejně tak vznikne tentokrát lávka namísto přechodu také na dálnici D7.

Investice, koordinace a plánování dopravy

Velké investice budeme chystat paralelně a včas

Když jsme v roce 2018 přišli na magistrát, nebyla rozjeta jediná velká dopravní stavba a na stole nebylo jediné stavební povolení. Metro D bylo zablokováno žalobami a neexistovala prosaditelná varianta Městského okruhu. Praha v oblasti investic přešlapovala na místě – od otevření předražené Blanky se tu skutečně nic nepostavilo. Během čtyř let jsme to změnili a Praha konečně začíná investovat.

Po deseti letech se staví tři nové tramvajové tratě, pro metro D jsme získali stavební povolení a jsou vyhloubené první stovky metrů budoucích tunelů. Staví se Štvanická lávka, nová Trojská byla postavena za méně než rok, ještě letos začneme stavět Dvorecký most. Městský okruh má hotový geotechnický průzkum a hlavně je konečně na světě prosaditelná varianta okruhu, která je citlivě zahloubena a odvedena od zástavby a nejcennějších míst u řeky. Jako první pomoc do dostavby okruhů chystáme zahloubení Průmyslového polookruhu a spolupracujeme na Aglomeračním okruhu.

Praha měla dlouhodobě problém ne s financováním staveb, ale spíše s jejich přípravou. Investice pro hladkou dopravu budoucnosti proto budeme chystat paralelně a už nyní, aby se našim nástupcům nestalo to, co nám – že ztratí další roky přípravou a Praze znovu ujede vlak.

Zainvestujeme do oprav silnic

Díky náročným stavebním sezónám jsme dostali pražské silnice z nejhoršího. Jen s Technickou správou komunikací jsme v roce 2021 proinvestovali v opravách 2,6 miliardy korun. Kompletně jsme opravili radiály, povrch Hlávkova mostu, Proseckou, Argentinskou nebo Koněvovu. Zahájili jsme opravu Libeňského a Barrandovského mostu. Opravovat nepřestaneme, protože na pražské infrastruktuře jsme zdědili obří dluh okolo 30 miliard korun. Pečlivě naplánujeme a zrealizujeme opravy Plzeňské, Vrchlického, Turkovy, Českobrodské a dalších tahů v souvislých úsecích se skloubením akcí všech investorů tak, aby se jedna ulice nikdy nemusela rozkopat vícekrát. Díky lepší koordinaci a přípravě také snížíme délku uzavírek, jako se nám to podařilo například u generální opravy Argentinské.

Zapojíme technologie do koordinace oprav

Jako první pomoc jsme v Praze vytvořili tým koordinátora oprav, metropoli ale koordinace s tužkou a papírem rozhodně nemůže stačit. Souběžně proto připravujeme systémové řešení za využití špičkových technologií. Jedna ulice se má zkrátka rozkopat jen jednou – opravy povrchů, plynu, vody nebo kanalizace musí probíhat paralelně. Polohu veškerých inženýrských sítí pod konkrétní vozovkou zaznamenáváme na jednom místě – v softwarovém nástroji, který umožňuje koordinaci všech síťařů. Město se nyní musí naučit plánovat úplně jinak, než bylo zvyklé.

Zatím jsme na začátku, ale první výsledky přinesla třeba Argentinská, kde jsme během pouhých 42 dní stihli opravu silnice v koordinaci s opravou tramvajové tratě, a to včetně přeložky vysokého napětí, opravy kanalizace, vodovodu a plynovodu a bezbariérových přechodů a ještě jsme vše připravili pro následnou stavbu Štvanické lávky, abychom předešli další uzavírce.

Vysoutěžili jsme také mobilní systém liniového řízení dopravy, který umožní usměrňovat dopravu během náročných uzavírek a proměňovat směřování aut dle denní doby a aktuální vytíženosti v různých směrech. Ke sledování stavu vozovek budeme nově využívat speciální monitorovací auto, které nám ulehčí identifikaci poruch ve vozovkách a kategorizaci oprav dle potřebnosti.

Dostavíme Multifunkční operační středisko Malovanka

Projekt Multifunkčního operačního střediska Malovanka měl podobný osud jako rozestavěná radnice na Palmovce a zdědili jsme ho se spoustou problémů. Rozestavěná stavba, kde se proinvestovalo sto milionů korun, byla od roku 2016 u ledu. Celý projekt jsme aktualizovali, aby odpovídal po technologické stránce standardům a potřebám města 21. století, vybrali jsme zhotovitele a zahájili stavbu. Otevření Multifunkčního operačního střediska Malovanka je pro nás úkolem s nejvyšší prioritou. Vznikne zde klíčové centrum pro řízení pražské automobilové dopravy a nastavení preferencí tramvají a autobusů. Do nového operačního střediska napojíme také už připravené technologie pro sledování provozu a pružné usměrňování kolon. Dokončujeme obnovu světelných křižovatek tak, aby všechny měly senzory či kamery sledující provoz. Po otevření Malovanky je spojíme do jednoho celku, aby vytvářely například zelenou vlnu. Současně by v multifunkčním operačním středisku mohlo být také umístěno záložní centrum krizového štábu jako místa, kde se v případě nutnosti mohou sejít a operativně řídit své nasazení složky nejen IZS, ale i městské policie, Dopravního podniku, Dopravní policie ČR a TSK Praha a dalších.

U veřejných zakázek zohledníme nejen cenu, ale i kvalitu

U veřejných zakázek na novou výstavbu a rekonstrukce infrastruktury jsme nastavili zcela nová hodnoticí kritéria. Zatímco dříve Prahu zajímala prakticky jen cena, my jsme mezi kritéria přidali také délku zhotovení a délku záruční doby. Dáváme tím jasný signál, že modernímu městu nezáleží jen na ceně, ale i na rychlosti stavby a výsledné kvalitě. Platí to pro nové stavby i opravy. Nově jsme také definovali třídy pražských komunikací. To nám významně pomůže plánovat tak, abychom na frekventovaných silnicích využívali ty nejkvalitnější materiály, které maximálně prodlouží životnost, zatímco na méně frekventovaných ulicích dosáhneme stejné životnosti méně tvrdým asfaltem. Kde to hygienické a další předpisy umožňují, tam opravujeme doslova od rána do večera, víkendy nevyjímaje. Budeme v tom pokračovat a díky těmto změnám se Praha dočká daleko kvalitnější a rychlejší výstavby.

Rozvineme city logistiku na řece

Budeme nadále rozvíjet pražské přívozy, které jsou u Pražanů velmi oblíbené. Prověříme také vznik vodní linky podél Vltavy propojující nádraží Podbaba, Troju, nádraží Holešovice a Karlín. Řeku využijeme i pro přepravu stavebních materiálů a rubaniny či odpadu ze staveb podél ní. Tím urychlíme logistiku a odlehčíme silnicím, zároveň budeme dbát na šetrnost lodí k ovzduší. Využití lodní dopravy pro přepravu materiálů se nám podařilo prosadit například u rekonstrukce Barrandovského mostu nebo stavby Štvanické lávky.

Mosty

Ohlídáme technický stav mostů

Pád Trojské lávky máme v paměti všichni. Zařekli jsme se, že nic takového už Pražané zažít nesmí. Díky tomu je dnes v Praze přesně nula uzavřených mostů v havarijním stavu. Navýšili jsme prostředky na údržbu, posílili tým mostařů, vyjednali 6 miliard korun na rekonstrukce mostů a důsledně je naplánovali. V detailních diagnostikách, které umožní maximální efektivitu oprav, budeme pokračovat. Běží oprava Libeňského a Barrandovského mostu, na který téměř čtyřicet let nikdo nenašel odvahu sáhnout. Předláždili jsme také jako první pomoc bez nutnosti zdlouhavého povolování povrch Hlávkova mostu a po opravě Libeňského a Barrandovského mostu ho opravíme kompletně. Diagnostiky máme hotové také pro Mánesův most, kde potřebuje opravu tramvajová trať.

Postavíme nové mosty přes Vltavu

Za třicet let od sametové revoluce se v Praze postavily jen dva nové mosty a město zaspalo v propojování rychle se rozvíjejících čtvrtí. Nová spojení jsou potřeba a Praha bude mít brzy tři nové mosty. Pod jeden rok jsme stlačili stavbu nové Trojské lávky, která už stojí, a na jaře 2023 otevřeme také Štvanickou lávku mezi Holešovicemi a Karlínem se vstupem na Štvanici, kterou proměníme v nový park. Ještě letos začneme stavět i Dvorecký most mezi Podolím a Smíchovem, kde jsme v rámci koordinace prací už připravili napojení u vytížené zastávky Lihovar. Vyhlásíme také architektonickou soutěž na Rohanský most pro tramvaje, auta a cyklisty a začneme ho projektovat.

Zasadíme se o záchranu železničního mostu na Výtoni

Železniční most na Výtoni je ikonickou stavbou navždy zapsanou do historie mostařství a železnice a především do pražského panoramatu. Za hlavní město se nám podařilo rekonstruovat obě vykonzolované lávky. Je vidět, že původní nýtařské řemeslo stále existuje a je jen o vůli s tím něco dělat. Most je dokonalé technické dílo s výjimečně elegantní konstrukcí. Přesně proto bojujeme za jeho záchranu.

Most je v dlouhodobě špatném stavu a stát se kloní k jeho zbourání a vybudování nového mostu s vyšší kapacitou. Té ale můžeme dosáhnout i přistavěním třetí koleje dle architektonické soutěže. Třetí kolej navíc umožní provoz během citlivé rekonstrukce. Inspirovali jsme se třeba u projektantů rekonstrukce Mauternerova mostu přes Dunaj nedaleko Kremsu, který je součástí světového dědictví UNESCO. Prosazujeme také vznik nové železniční zastávky na Výtoni.

Máme své město rádi a záleží nám na místě, kde žijeme.

  • Pět jasných cílů pro Prahu

    Pohodlná a rychlá doprava pro všechny

    Kvalitní školy a dostupné sociální služby

    Poctivá a otevřená správa městských financí

    Péče o kulturu a regulace masového turismu

    Město ohleduplné k lidem i přírodě

    Číst Vizi
  • Zapojte se

    Dejte nám vědět, co je potřeba změnit

    Zapojte se jako dobrovolníci do kampaně

    Přidejte svůj lajk, sledujte nás na facebooku

    Chci se zapojit
  • Podpořte naši kampaň

    Připojte se k nám a podpořte naši kampaň finančním příspěvkem – ať se o našich plánech lidé dozvědí!

    Pomůžete nám také, pokud se připojíte k rozdávání našich materiálů nebo je umístíte ve své provozovně. Napište nám na dobrovolnici(at)prahasobe.cz

    Za každou podporu děkujeme!

    Chci podpořit kampaň