Výstavba v Praze? Ti, kteří v tom uměli chodit, dřív postavili kdejakou šílenost, a naopak ti, co to neuměli, čekali na stavební povolení donekonečna. Já chci, aby Praha měla jasný plán, co a kde chce stavět. Anebo nestavět. Aby se nepřihrávalo šíbrům a měřilo se všem stejným metrem. Chci, aby město aktivně mluvilo s Pražany a územní záměry s nimi důsledně projednávalo. A z vlastní zkušenosti vím, že důsledné projednání nakonec úřední papírování velice urychlí. Město má být přísné, ale zároveň rychlé a čitelné.
PETR ZEMAN
Náš plán pro rozvoj města
Územní plánování v Praze po dlouhou dobu probíhalo v polosvětě neprůhledných domluv mezi developery, úředníky a politiky. V posledních letech se daří pozůstatky této éry postupně odstraňovat. Vznikla také řada koncepcí, metodik a plánů, jak by se Praha měla rozvíjet a na co by se při územním plánování nemělo zapomínat. Praha tedy dobře ví, jaká by chtěla být, ale ne vždy se podle toho umí chovat.
Důvodem zejména je , že dosáhnout shody v tom, jaká má být budoucnost různých míst v Praze, je náročná disciplína. Developeři mívají jiné zájmy než místní občané, úředníci se chtějí držet zajetých postupů, politici městských částí chtějí něco jiného než politici na magistrátu a odborníci se přou o to, jestli při plánování města zohledňovat spíše strukturu zástavby, nebo funkční využití jednotlivých ploch. Mnoho jednání proto končí patem, což bývá prohra pro všechny. Zařídit, aby se všichni domluvili a vznikl všestranně přijatelný konsenzus, který prospěje městu i Pražanům, je často téměř nadlidský úkol.
A právě v tom tkví základní pilíř našeho přístupu k vedení města: umíme se domluvit a prosazovat taková řešení, která Pražanům přinesou maximální možný užitek. Dovedeme porozumět postojům a argumentům všech zúčastněných stran a aktivně hledáme řešení, jak všechny potřeby a představy sladit tak, aby výsledná domluva byla výhrou pro všechny. Jakmile se bojuje, někdo prohrává. A dosáhnout domluvy je ta největší výzva.
Jsou věci, z nichž neslevíme: chceme kompaktní, ale průchodné město s příjemným veřejným prostorem a bohatou zelení, kvalitně obsloužené veřejnou dopravou, s živými ulicemi a vyváženým mixem funkcí, které budeme plánovat s ohledem na ekologickou a sociální udržitelnost. V těchto směrech dovedeme tvrdě hájit zájmy Prahy, ale zároveň nejsme ideologičtí. Nestavíme vzdušné zámky, rozumíme praktickým aspektům plánování, výstavby a následné údržby. A hlavně se nebojíme vyhrnout si rukávy a vyjednávat. Věříme totiž, že vytrvalé úsilí a zároveň otevřenost novým řešením ve výsledku přinese ovoce v podobě příjemného a dobře fungujícího města.
Plánovat budeme tak, aby celek dával smysl
Město je složitý organismus a při jeho plánování je třeba brát v potaz vzájemné souvislosti a neztrácet ze zřetele, aby vše fungovalo jako celek. Nelze stavět silnice bez urbanistické návaznosti na město a zároveň celé čtvrti bez odpovídajících komunikací. Je třeba přemýšlet nad dopadem na občana tak, aby měl v docházkové vzdálenosti možnost sportovního, kulturního a rekreačního vyžití. Vedle Metropolitního plánu je proto třeba mít podrobnější dokumentaci, jako jsou územní studie či regulační plány. A pokud se již staví, tak také plán etapizace výstavby, aby nevznikaly kusy města, kam se zatím není jak dostat, nebo kde vznikne park až za deset let. Město nesmí nechat rozhodovat jen majitele pozemků, ale musí zajistit vhodné podmínky pro stávající i budoucí obyvatele. Proto budeme prosazovat vypracování podrobnějších územních dokumentací v měřítku regulačního plánu zejména pro stabilizovaná území.
Zapojíme Pražany do dění ve městě
Otevřenost, spolupráce a komunikace je klíčovým principem naší práce. Pojem participace občanů už zdomácněl ve slovnících všech politických stran, ale málokdo ví, co to slovo znamená nebo jak má participace správně vypadat. Věříme, že transparentnost a dialog mají obrovský smysl a ve výsledku se díky nim dá rozhodování urychlit a zpřehlednit. Proto nastavíme oboustranně otevřenou a dlouhodobě udržitelnou komunikaci s občany. Chceme, aby se v Praze rozvíjely nové participační projekty, a budeme se učit novým formám komunikace. Zároveň se vyvarujeme participace, která nemá jasné kontury a nespěje k úspěšnému cíli.
Propojíme parky podél pražských potoků
V Praze není málo parků a přírodních území, ale těžko se z jednoho dostanete do druhého. Chceme je vzájemně propojit, což přinese mnoho pozitiv nejen pro Pražany, ale i pro městskou přírodu a její ekosystém. Ideálním propojením jsou břehy pražských potoků a řek. Navrhujeme začít ambiciózní dlouholetý proces, který povede k vybudování lineárních parků podél pražských potoků. Jsou místa, kde to půjde snadněji (Prokopské údolí, Šárka), a jsou místa, kde to bude složitější (Rokytka a Botič), ale přesto by v Praze šlo vytvořit takové trasy, které by umožnily zůstat ve městě a přitom podniknout dlouhý výlet v zeleni. Chceme vykoupit a revitalizovat všechny pozemky podél pražských potoků a řek. Pražské ostrovy uchráníme od nové výstavby. Budeme se snažit zlepšit kvalitu vody natolik, aby se v ní dalo koupat. Navrhneme výstavbu nových vodních nádrží a zelenomodré infrastruktury, a to nejen kvůli koupání, ale také proto, že to Praze pomůže v případě povodní.
Chceme průchodné město příjemné pro život
Jaké chceme město? Takové, kde máte obchod i doktora pár minut od domu. Takové, kde můžete bez starosti poslat dítě pěšky do školy. Takové, kde se domů nejezdí jen přespat, ale kde existuje živé sousedství. Chceme město kompaktní, snadno průchodné a vstřícné pro chodce. Toho docílíme mj. plánováním otevřených vnitrobloků, aktivního parteru a zástavby s vyváženým mixem funkcí. Spíš než nové vilové čtvrtě či uzavřené úseky bytovek by mělo vznikat hustě zastavěné, ale průchodné město s příjemným veřejným prostorem a bohatou zelení, kvalitně obsloužené veřejnou dopravou. Zároveň je důležité zapojit promyšlený a funkční systém modrozelené infrastruktury, aby ve městě bylo příjemně i během horkého léta.
Co můžeme opravit, to nebudeme bourat
Opravujeme, nebouráme. To není žádné heslo konzervativního památkáře, ale výrok reagující na nejnovější trendy společenské zodpovědnosti a udržitelnosti. Nechceme mít z Prahy skanzen, ale také nechceme ztratit žádnou cennou budovu, která by ještě mohla žít. Proto opravujeme Libeňský most, bojujeme o železniční most pod Vyšehradem, rekonstruujeme Výstaviště, Pražskou tržnici, palác Clam-Gallas, chystáme rekonstrukci Desfourského paláce a ve staré vozovně Orionce budujeme kulturní centrum.
Vždy budeme dávat přednost opravám před bouráním a novou výstavbou, ale zároveň se nebudeme zdráhat použít staré objekty i netradičně. Proto budeme hledat – a také od partnerů požadovat – nové formy využití pro stávající objekty. Podporovat budeme dostavby a konverze budov. Zachováme tím historickou paměť města a zároveň podpoříme udržitelnost stavění. Nemůžeme třídit odpadky a zároveň mávnout rukou nad tunami odpadu z bourání starých domů a ekologickou stopou nové výstavby.
O územním plánu budeme jednat transparentně
Územní plánování musí vést k tomu, aby v Praze vznikaly příjemné a dobře fungující městské čtvrti. V minulosti tomu tak mnohdy nebylo a rozhořčení Pražanů z nekvalitní nové výstavby posiloval i netransparentní způsob, jak o ní město rozhodovalo. Za poslední čtyři roky se nám podařilo ukončit léty zažitou praxi „obchodování“ se změnami územního plánu a proměnit atmosféru tak, aby změny plánu byly přijímány na základě konsenzu občanů, městských částí a odborníků. Navíc jsme vše zrychlili a pomohli tak tomu, že na dlouho prázdných brownfieldech se může konečně stavět. V tom chceme pokračovat.
Nový územní plán přijmeme v dialogu s občany
Současný územní plán Prahy platí od roku 1999. Od té doby se neustále vyspravuje, každý měsíc se projednávají desítky změn. Pro rozvoj města je tak spíše brzdou, nikoli skutečným plánem pro budoucnost. Navíc nedokáže zabránit nežádoucí výstavbě ve stabilizovaném území – chybí v něm jasná kritéria a umožňuje nejrůznější „kreativní“ výklady –, proto mají často šanci i absurdní snahy o postavení věžáků na místech sídlištních samoobsluh či zastavění náměstí Miloše Formana v ulici Pařížské. Proto chceme přijmout nový Metropolitní plán, upravený na základě připomínek občanů. Postupovat při tom budeme zcela transparentně za neustálého dialogu s občany, městskými částmi i odbornými organizacemi. Souběžně budeme pracovat na územních studiích a regulačních plánech.
Zapojíme developery do výstavby městských bytů nebo škol
Velkým vítězstvím, kterého jsme v Praze pomohli dosáhnout, je vznik kontribučních pravidel. Ta umožňují finanční spoluúčast developerů na rozvoji území. Zatímco dříve končívaly peníze od developerů v soukromých kapsách, dnes se za ně budou stavět školy či chodníky. Kontribuční pravidla je zároveň třeba stále vylepšovat, aby se stala nástrojem města při prosazování jeho priorit. Budeme usilovat o různé formy spoluúčasti developerů ve výstavbě či pronájmu městských bytů. Zároveň si uvědomujeme, že kontribuce jsou jen malou náplastí na problémy, které obce v souvislosti s novou výstavbou řeší. Obce nedostávají od státu do rozpočtů peníze, které by pokryly náklady na vybudování nezbytné místní infrastruktury, a tak se městům nejvíce vyplatí, pokud se nic nového nestaví. Proto budeme usilovat o změnu rozpočtového určení daní, aby kontribuce umožnily investice do architektury, veřejného prostoru a kvalitní výsadby a údržby zeleně, aby tedy nesloužily jen k odstranění deficitů ve školských zařízeních či dopravě.
Budeme rozvíjet spolupráci se Středočeským krajem
Praha není uzavřenou oblastí a Středočeský kraj nemá ve svém středu díru. Dopravní stavby nekončí ani nezačínají na hranici Prahy. Řada Středočechů dojíždí do Prahy do práce, do školy či k doktorovi, Pražané zase využívají přírodu ve Středočeském kraji k rekreaci. Proto je potřeba úzké spolupráce mezi vedením hlavního města a Středočeského kraje. Chceme vytvořit metropolitní oblast, která umožní společné plánování i investice ve spolupráci obou krajů.