Jak bude vypadat nový hlavák

Praha zná výsledky architektonické soutěže na novou podobu hlavního nádraží. Stal se jím návrh od dánského studia Henning Larsen.

Naše metropole rozhodně potřebuje důstojnou vstupní bránu pro vlakové spojení se světem i ostatními městy republiky. Je nutná proměna Vrchlického sadů, nevzhledného parkoviště, okolí magistrály i jí samotné. K nádraží je potřeba z Vinohradské protáhnout tramvaj a tím zásadně vylepšit jeho dopravní obslužnost a zároveň odlehčit ostatním tramvajovým tratím v centru. Proto náš Adam Scheinherr v minulém volebním období věnoval spousty energie tomu, aby se před Hlavák povedlo tramvaj protáhnout.

Oceňujeme, že se šlo cestou soutěže – významné veřejné budovy si to zaslouží. Od začátku jsem však upozorňoval, že by zásadní zásahy měly být omezeny na park, boční části Nové odbavovací haly (NOH) a plochu parkoviště. Navrhnuté řešení má dle zveřejněných podkladů své kvality v urbanistickém pojetí, ale je velice problematické z dalších několika hledisek:

KOMFORT PRO CESTUJÍCÍ

Zbouráním téměř celé nové odbavovací haly dojde k výraznému zmenšení vnitřních prostor pro čekání cestujících (zůstává jen půl patro před přístupem na nástupiště), které je již dnes nedostačující. V zimě, v dešti i vedru či větru zastřešení nepřinese zvýšení komfortu, ale právě naopak. Prostor bude vystaven náporům klimatu i holubů. Pamatuji si, když jsem před pár lety mluvil s paní architektkou Šrámkovou, jak kritizovala umístění obchodů doprostřed haly, které nejen zmenšují její kapacitu pro cestující, ale i snižují její architektonické kvality, prostornost i přehlednost. Ty měly být přemístěny do boků haly, ostatně takto to vhodně řeší i vítězný návrh.

FINANCE A UDRŽITELNOST

Kompletní rekonstrukce NOH byla dokončena teprve před 12 lety – v roce 2011, po dlouhých 5 letech prací s celkovými náklady přes 1,15 mld. Kč. Nově se toto vše má z většiny zbourat a stavět nově. A nejde jen o finance, ale též o životní prostředí. Udržitelnost – ekologická stopa takového zásahu, tedy zbourání a stavba nového objektu, bude obrovská. Všechny materiály se budou muset odvézt a zlikvidovat a nové zdroje zase vytěžit, zpracovat a přivést.

SOUHLAS VŠECH DOTČENÝCH

NOH je součástí památkově chráněné Fantovy budovy a z tohoto hlediska památkáři nesouhlasí s jejím zbouráním. Je tedy obrovské riziko, že vítězný návrh není vůbec projednatelný. To znamená průtahy v projektu a další prodražení. Hala je navíc vynikajícím dílem brutalistní architektury týmu arch. Bočana, manželů Šrámkových a dalších, která byla inspirována západní architekturou a z které už nám v Praze bohužel, po zbourání Transgasu a dalších, příliš odkazů nezůstává.