Nedostatek míst na středních školách je extrémní, musíme zastavit mrhání talentů

Rodiny pražských deváťáků zažívají v těchto dnech obrovský stres a obavu o budoucnost svých dětí. Bývalý radní pro školství Vít Šimral (Piráti) a současný radní Antonín Klecanda (STAN) však minulý týden uvedli, že míst na školách je dost… Na dnešek jsme proto svolali tiskovou konferenci, kde lídr PRAHY SOBĚ a starosta Prahy 7 Jan Čižinský a Mariana Čapková – místostarostka Prahy 6 ukázali data, která potvrzují to, na co upozorňujeme už léta: pokud Praha nezačne jednat, tak se tato neúnosná situace ještě zhorší. Už za dva roky se totiž bude na střední školy hlásit o tisíc deváťáků více než letos. Navíc hrozí, že se v budoucnu vyprázdní druhé ročníky středních škol, kam nyní začnou z nouze chodit neúspěšní deváťáci, aby se za rok zkusili přihlásit na jinou školu.

Jediný dostatek kapacit je leda v excelových tabulkách, protože míst na těch středních školách, které jsou uchazeči žádané, je obrovský nedostatek. Mladí tak nemají šanci dostat se na jimi preferované školy a to i ti s perfektním prospěchem. Aspiranti na gymnázia půjdou na střední odborné školy a adepti na obory s maturitou budou muset na ty s výučním listem. Vyhrocenou situaci na místě potvrdila i přítomná matka jednoho z deváťáků, který se v Praze nedostal na gymnázium ani lyceum. Se svým prospěchem by se však u přijímaček na mimopražská gymnázia umístil mezi prvními.

Tento čtvrtek 25. května bude jednat pražské zastupitelstvo. PRAHA SOBĚ bude požadovat zařazení návrhu řešení nedostatku kapacit středních škol k projednání zastupitelstvem Prahy a to v pevném čase v 17. hodin, aby mohli dorazit i rodiče dnešních deváťáků a sdělit tak své zkušenosti. Současně vedení Prahy navrhujeme tyto konkrétní kroky:

— Požádat MŠMT o schválení navýšení kapacit čtyřletých gymnázií v mimořádném termínu od 1. 9. 2023. V návaznosti na tento krok by pak mohly školy vyhlásit dodatečná přijímací řízení.

— Zmapovat kapacitní možnosti u čtyřletých gymnázií a středních škol s maturitními obory. (Ve školním roce 2022/23 bylo v Praze přijato ke studiu na čtyřletá gymnázia průměrně 27 žáků na třídu, ale zákonný limit umožňuje 30 žáků na třídu, snesitelné pro gymnázia je až 34 žáků ve třídě na výjimku, viz další bod.)

— Po dohodě s řediteli čtyřletých gymnázií navýšit nejvyšší počet žáků ve třídách dle výjimky, kterou zřizovateli dává školský zákon. Tím se zvýší počet míst, na která mohou být současní uchazeči přijati. (Ve školním roce 2022/23 bylo v hl. m. Praze otevřeno 92 tříd čtyřletých gymnázií. Pokud by v letošním roce bylo otevřeno 100 tříd, navýšení počtu žáků dle této výjimky by vytvořilo dalších 400 míst.)

— Zmapovat a využít volná místa v kvintách šestiletých a osmiletých gymnázií, tj. ročnících odpovídajících prvnímu roku střední školy. (Někteří žáci totiž využívají přechodu na „vyšší gymnázium“ ke změně střední školy a uvolňují v existujících třídách místa. Ta lze obratem nabídnout současným uchazečům, čímž zároveň dojde k zefektivnění využití kapacit na víceletých gymnáziích.)

— Pokračovat v úsilí vyjednat zjednodušení hygienických požadavků pro zprovoznění nových prostor pro výuku. Příliš přísné hygienické normy totiž často výrazně komplikují možnost využití stávajících prostorů pro vzdělávání žáků a rovněž i výstavbu nových kapacit.

— V poslední řadě navrhujeme, aby Praha předložila komplexní návrh opatření na zajištění dostatečných kapacit v maturitních oborech středního vzdělání s ohledem na demografii v následujících letech. PRAHA SOBĚ má návrh na konkrétní budovy, kde střední školy mohou vzniknout. Pomoci navíc mohou i městské části, například Praha 7 nabízí šest tříd pro detašované pracoviště střední školy.

Na hrozbu nedostatečných kapacit PRAHA SOBĚ v posledních 4 letech opakovaně upozorňovala bývalého radního pro školství Víta Šimrala (Piráti). Krom toho jsme proaktivně podnikli celou řadu dalších kroků, které jsme mohli ovlivnit. Na náš podnět byla vypracována koncepce rozvoje čtyřletých gymnázií na území HMP, pomohli jsme prosadit vznik tzv. gymnaziálních tříd na SOŠ, kde je nyní kapacita 12 tříd a také jsme tlačili na vypracování realistické demografické studie IPR a na její okomentování městskými částmi. Dále jsme aktivně podporovali výstavby a navyšování kapacit neveřejných škol, tedy soukromých i církevních, a rovněž jsme prosazovali systémový postup vůči developerům ve věci kontribucí ve formě realizace a podpory školských zařízení.