Místo děcáku podpora rodin
Byl to jeden z našich velkých cílů. Dostat maximum dětí z pražských dětských domovů do skutečných domovů – tam, kde nejsou tety střídající se s každou směnou, ale rodina, kterou má dítě jen pro sebe. A díky skvělé práci radní Mileně Johnové se to daří! Nejnověji se nám povedlo vybojovat, že z kojeneckého ústavu na Zbraslavi vznikne dům podpory rodin. Bude připravený pro všechny mámy, táty a děti, které se z jakéhokoliv důvodu ocitnou v krizi. Pro stávající děti z ústavu, pro které se přes všechnu snahu nepovede najít náhradní rodiny, pak máme připravené malé domácnosti. Namísto velkého ústavu budou žít v domech a bytech v běžné zástavbě tak, aby to u nich doma vypadalo co možná nejpodobněji jako u jejich spolužáků a kamarádů. Chceme postupně opouštět všechna velká ústavní zařízení, protože dávno neodpovídají potřebám ohrožených dětí. Držte nám a nové paní ředitelce Radce Soukupové palce!
Zbraslavský příběh je další zastávkou naší mise. Tou předchozí byla situace dětí s postižením, které měly tu obrovskou smůlu, že skončily ve velkých ústavech a ještě k tomu mimo Prahu. Ano, hlavní město dlouhá léta vyváželo děti s postižením za své hranice, třeba i 150 kilometrů daleko. Umíte si představit, jak taková vzdálenost znemožní, aby dítě třeba kdokoliv z jeho rodiny nebo kamarádů navštívil. Děti musely zpřetrhat všechny svoje vazby a začít nový život na neznámém místě. Situaci každého z více než 30 těchto dětí jsme pečlivě zmapovali a připravili jsme pro ně plány na míru. Děti, které se chtějí vrátit do Prahy, se díky tomu budou zanedlouho stěhovat. V Praze je nečeká další ústav, ale také malé domácnosti v běžných bytech.
Česká republika je v počtu dětí v ústavech „přeborníkem“. Jak bez obalu říká Milena, považujeme tuhle praxi za nelidskou. Děti prostě patří do rodin – a my budeme pracovat tak dlouho, dokud nebudou mít svou rodinu všechny pražské děti.
