Konec starých nepořádků
Režim před Listopadem 1989 byl znám krom jiného tím, že z veřejného prostoru vytěsňoval cokoliv, co neodpovídalo jeho představám o vlastní dokonalosti. To se týkalo i lidí s postižením. Město Praha v minulosti budovalo ústavy pro lidi s postižením co nejdál od svých hranic a daleko od veřejného dohledu zůstaly tyto ústavy až doteď. Kontrolní praxe se změnila s nástupem naší radní Mileny Johnové. V dotčených zařízeních zadala podrobné audity hospodaření, z nichž všechny dopadly nad očekávání špatně. Odhaleny byly mnohamilionové úniky.
Nejsmutnější na celé věci je, že peníze se ztrácely na úkor klientů a poskytovaných služeb. Jedno zařízení například účelově vydávalo bez řádné smlouvy interní časopis za vynaloženou částku 24 milionů, jinde „utopili“ miliony v nevýhodných smlouvách nebo nadstandardních odměnách vedoucích pracovníků. Z peněz pro klienty se v jednom ústavu pořídilo vybavení kosmetického salonu. Víckrát se opakovalo vykazování až o pětinu vyššího počtu zaměstnanců, než jaký se klientům doopravdy věnoval. V důsledku toho všeho péče ztrácela na kvalitě a na řadových zaměstnancích toho bylo naloženo obrovsky…
Jak situaci řešíme? Připravujeme a prověřujeme podání trestních oznámeních, to je naše povinnost. V kontrole se nově budeme zaměřovat nejen na papírové tabulky, ale na skutečnou efektivitu hospodaření, a provádíme personální změny, aby se řízení ústavů dostalo do dobrých rukou. Zároveň máme plán, jak necitlivé vystěhovávání Pražanů za hranice města ukončit. Síť služeb budujeme přímo v hlavním městě. Kvůli snazším kontrolám, ale hlavně aby mohli být lidé s postižením nablízku svým rodinám. Tak, jak to má být.
