Chceme vrátit bohnickou lanovku zpátky do hry
Dnes podal náš předseda Adam Scheinherr na Ministerstvo životního prostředí podnět k přezkumu rozhodnutí, kterým magistrát v únoru smetl záměr na propojení Prahy 6, Tróji a Prahy 8 městskou lanovkou.
Aby bylo jasno: městská lanovka není žádná turistická atrakce, ale chytré, levné a ekologické řešení dopravy tam, kde jsou terénní podmínky mimořádně složité.
A to je právě případ z Bohnic na Podbabu, kde přímá cesta pro Pražany přes Vltavu už desítky let chybí.
Dopravně optimální řešení by samozřejmě byla stavba mostu a zatunelované tramvajové trati v navazujícím prudkém svahu. Investičně i zásahem do krajinného rázu se ovšem jedná o projekt tak náročný, že jeho realizaci v horizontu nejbližšího desetiletí můžeme vyloučit. V době, kdy se vládnoucí koalice nedokáže shodnout na řádově menších projektech a ty se zadrhávají či zastavují, je lanovka mnohem snazším východiskem.
Lanovka problém řeší elegantně, rychle a levně, s minimálním zásahem do krajiny i zeleně. Na dopravní poptávku dokáže reagovat flexibilně a energeticky je náročná nejméně ze všech druhů dopravy. Než bude stát most a 1 km dlouhý tunel, investice do lanovky se Praze bohatě vrátí.
Co tedy brání její stavbě? Nesouhlasné rozhodnutí argumentuje posudkem Ing. Obluka na tzv. krajinný ráz. Stručný text dochází k závěru, že stavba současný pohled na Trojskou kotlinu nepřijatelně změní, a to bez jakýchkoliv podkladů.
Jasně, že lanovka místo ovlivní, stejně jako jakákoli jiná stavba. I proto jsme ostatně vypsali mezinárodní architektonickou soutěž. Je však oblast Trojské kotliny navždy nedotknutelná? Pokud přímé spojení Prahy 6 a Prahy 8 chceme, musíme počítat s tím, že bude vidět. S lanovkou ovšem jen v podobě několika sloupů, bez nutnosti rubat a přemisťovat statisíce kubíků zeminy a skal.
Zadali jsme tedy zpracování autorizovaného posudku od Ing. Kateřiny Zímové – krajinné ekoložky, který téma zásahu do krajiny zkoumá na základě uznávané metodiky a podrobné analýzy viditelnosti. Dochází k závěru, že záměr lanovky proveditelný je a odmítat jej v této fázi není na místě. Funkční spojení dvou částí města je ostatně také silný veřejný zájem a ochrana krajinného rázu nemůže být absolutní, to už by se nepostavilo nikdy nic. Nejvýznamnější zásah do krajinného rázu posudek zmiňuje v oblasti usedlosti Sklenářka, který je ovšem řešitelný posunem polohy jednoho sloupu anebo jeho úplným zrušením, což konstrukce lanovky umožňuje. 
Jsme přesvědčeni, že lanovka smysl má a cesta, jak ji do pražské krajiny umístit ohleduplně a nerušivě, existuje.
Jen by Praha musela chtít. Chce? Nevíme. Rádi bychom věřili, že ano. Zároveň shodit projekt v městském prostředí kvůli zásahu do krajinného rázu považuji za nanejvýš nebezpečný precedens. Takto bychom nepostavili v roce 2010 jižní část Pražského okruhu okolo Zbraslavského zámku a v budoucnu ani severní část Pražského okruhu 518 a 519.
