Konec devadesátek na Královské cestě
V téhle kauze jsme se museli znovu poprat za to, abychom Prahu vyvětrali od závanů devadesátek. Dnešní příběh je o předzahrádkách v historickém centru a taky o „vyhazovačích“, které jeden z podnikatelů poslal na jednání zastupitelstva na Jedničce.
Pražská politika byla léta svázaná se šmejdským podnikáním. S požehnáním politiků se tu privatizoval veřejný prostor a obzvlášť vábivý byl ten v nejkrásnějších částech centra. V Praze bylo třicet let možné pronajmout si kus ulice nebo náměstí a postavit si tam ne předzahrádku, ale de facto samostatnou restauraci. Na pódiu, se stěnami z plexiskla a se střechou místo slunečníků.
Tohle nemělo nic společného s férovým restauračním podnikáním a už vůbec ne s předzahrádkami jako takovými. Pít kávu či pivo pod slunečníkem a pozorovat život ve městě je skvělá věc. A jsme vděční všem pražským podnikatelům, kteří to umožňují. Ostatně proto jsme díky Pavlu Vyhnánkovi odpustili všem pražským předzahrádkám nájem za dobu covidové krize a TSK pod Adamem Scheinherrem pracuje na zjednodušení nesmyslného administrativního systému na vyřízení povolení.
V centru však byly i předzahrádky, které postupem času vyrostly do podoby samostatných domků vystrčených před fasádu či přímo doprostřed náměstí. Historickým uličkám se tak Pražané raději naučili vyhýbat a pro místní se stávalo bydlení čím dál tím větším turistickým peklem.
Třeba taková Karlova ulice byla zabraná předzahrádkou s prodejem trdelníku rovnou ze třetiny. Další stála u paty Karlova mostu, jiné zakrývaly historickou kašnu na Malém náměstí, další opakovaně porušovaly pravidla pro umisťování reklamy a z jiných se staly spíš stánky pro prodej trdelníků nebo párků v rohlíku.
S tímhle je od příštího roku konec.Podařilo se nám prosadit návrh na nové uspořádání předzahrádek na Královské cestě a Hradebním korzu vedoucího od Národního divadla k Revoluční. Jsou to místa, kudy podle měření před covidem prošlo denně až sto tisíc lidí. Na poměry středověkého města opravdu mnoho. Ulice nerozšíříme, ale jestli chceme, aby i centrum znovu patřilo lidem, pak tu máme mít pravidla chránící nejvytíženější místa před bariérami včetně těch z oplocených předzahrádek nebo stánků.
Stálo to mnoho měsíců práce (díky za skvělou spolupráci Institutu plínovaní a rozvoje hl. m. Prahy!) a tuhý boj s těmi, kteří si zvykli, že město nebývá ten, kdo určuje pravidla. Podnikatel vlastnící předzahrádky za plexisklem přímo pod Orlojem se nás snažil usměrnit vysláním několika desítek statných mužů na zastupitelstvo Prahy 1, kde se rozhodovalo o svržení naší koalice. Celou práci provázelo i podezřelé jednání některých úředníků a tlak nejrůznějších lobbistů.
U předzahrádek se znovu ukázalo, jak těžké je bojovat s některými pozůstatky předchozí magistrátní éry (a proč se Mariánskému náměstí říkávalo Mafiánské). Stejné to bylo třeba s bojem za férové soutěžení reklamních ploch v dopravě a další boje jsou teprve před námi. Jde to jedno po druhém, ale slíbili jsme, že z toho neuhneme. Díky za vás, kteří jste nám k této práci dali důvěru!
