Před sebou vidíte hlasovací lístek podobný tomu, který budete
vyplňovat v komunálních volbách. Zde si můžete vyzkoušet, kdy je
vyplnění lístku neplatné a kterým stranám a kandidátům vlastně dáváte
hlas. Úplně dole byste hned měli vidět výsledky. Pro jednoduchost jsem
sem přidal jen několik kandidujících stran + jednu smyšlenou. Před
vyplňováním si napřed všimněte, kolik se volí členů zastupitelstva (na
pražský magistrát je to 65, ale na vaši městskou část je to číslo
jiné!). Pro ukázku jsem přidal i zcela smyšlenou Nedostatečnou stranu, která je tu jako příklad, abyste si mohli vyzkoušet, co se děje, když nějaká kandidující strana pošle do voleb málo kandidátů.
Maximum počtů hlasů, které tato strana dostane, je 10 (narozdíl od
všech ostatních, kteří maximálně mohou dostat 65). Její šance jsou tak v
tomto případě poměrně mizivé.
JAK VOLIT
Možné jsou tři způsoby, jak volit. Ne všechny jsou ale stejně výhodné a některé dokonce vedou k úplně jinému výsledku, než většina voličů očekává. Možnosti jsou tyto:
1) Zakřížkovat stranu či koalici. (vlevo od názvu strany)
2) Zakřížkovat kandidáty napříč stranami v maximálním počtu členů
zastupitelstva (například na pražský magistrát je to 65). POZOR! Pokud
zakřížkujete menší počet kandidátů, než je členů zastupitelstva, část
vašeho hlasu propadá! Pokud zakřížkujete větší počet, váš volební lístek
je neplatný!
3) Zkombinovat oba postupy. Zakřížkovat “velkým křížkem” stranu +
zakřížkovat další kandidáty napříč politickým spektrem. Vámi zvolená
strana dostane zbylý podíl vašeho hlasu. Pokud například na pražský magistrát dáte "velký" křížek PRAZE SOBĚ a 1 křížek Matějovi Havránkovi z Nedostatečné strany, tak PRAHA SOBĚ dostane 64 hlasů a Nedostatečná strana dostane 1 hlas. POZOR! Systém ale funguje jinak, než byste čekali!
JAK NEVOLIT?
∙ Zakřížkovat stranu a zakřížkovat kandidáty této strany, které
preferujete. Takto funguje kroužkování ve volbách do poslanecké
sněmovny, křížkování nikoli, preferenční hlasy se kandidátům nepočítají.
Váš hlas pro stranu ale naštěstí nepropadne.
∙ Pokud nedáte žádný "velký křížek", zakřížkujete jednoho kandidáta z
jiné strany, můžete křížkovat i kandidáty vámi zvolené strany, nemá to
ale příliš velký význam. Proč? Čtěte dále!
∙ Kandidát k přeskočení potřebuje o 10 % více hlasů, než je průměr všech
hlasů, které strana dostala, což je opravdu vysoký práh. Je velmi
obtížné v komunálních volbách skákat a zbavit se lídrů strany je v
podstatě nemožné. Pokud totiž křížkujete více kandidátů strany,
přidělujete tím zároveň i hlasy straně a zvyšujete její průměr. Například
PRAHA SOBĚ dostala v minulých volbách 4 197 578 hlasů. Průměrně tak
každý kandidát dostal 64 578 hlasů. Aby tedy někdo přeskákal, muselo by
se najít 6 458 lidí, kteří nedali PS velký křížek, ale dali křížek jen danému kandidátovi.
∙ Pokud křížkujete kandidáty napříč stranami, rozdělujete tím svůj hlas v
prvé řadě příslušným stranám, tedy především jejich lídrům. Křížkovat
65 kandidátů napříč volebním spektrem tedy nemá smysl. To je právě
nejvíce matoucí na celém volebním systému, kdy volič, který zodpovědně
křížkuje kandidáty, o nichž je přesvědčen, že jsou kvalitní, ve
skutečnosti dává hlas někomu úplně jinému.